I přes nesouhlas většiny populace sněmovna těsnou většinou vládní návrh prosadila. Velká většina obyvatel ČR dnes totiž kromě očekávaného nepříznivého finančního dopadu na státní a posléze soukromé finance žádný jiný dopad působení církví na své životy nepociťuje. Oprávněně vyvstávají na místě otázky, jak vůbec k těmto nárokům na odškodnění mohlo dojít a jaký užitek pro společnost to bude mít?

Jak je to s religiozitou?

V evropském kontextu je v Čechách velmi nízké procento věřících. Na rozdíl od sousedního Slovenska nebo Polska je jich několikanásobně méně. Jak je patrné z výsledků sčítání lidu, počet obyvatel České republiky hlásících se ke konkrétnímu náboženskému vyznání se v průběhu posledních dvou dekád dramaticky snížil. Pokud se podíváme na vývoj počtu lidí hlásících se ke třem nejpočetnějším církvím, k Církvi římskokatolické, k Českobratrské církvi evangelické a k Církvi československé husitské, zjistíme, že se počet věřících v posledních dvou dekádách snížil o přibližně 70 %.

I když v ČR existují církve, ke kterým se naopak přihlásilo více lidí než před deseti nebo dvaceti lety (Apoštolská, Řeckokatolická nebo Starokatolická církev či Církev adventistů 7. dne), ani tisíce „nových“ věřících nevyváží odklon obyvatel ČR od těch tradičních. Před dvaceti lety se k vyznání konkrétní výry přihlásily bezmála čtyři miliony lidí, aktuálně je to o něco více než jeden a čtvrt milionu, tedy o dvě třetiny méně.

Podle zjištění průzkumu agentury STEM počet lidí, kteří na přímý dotaz, zda věří v Boha, odpoví kladně, dlouhodobě klesá. Podle posledních údajů je o své víře v Boha přesvědčených 13 % obyvatel ČR. Individuální víra a účast na životě náboženské obce však není totéž. Počet lidí, kteří se aktivně účastní činností církví, je tudíž ještě nižší. STEM v této souvislosti zjistil, že dnes pravidelně alespoň jednou do měsíce navštěvuje bohoslužby pouhých 8 % obyvatel.