Dokonce se zablýskalo na lepší časy u investic a to jak soukromých, tak i veřejných. Výsledky dopadly nad očekávání dobře i z pohledu centrální banky, která byla podobně jako my méně optimistická, pokud jde o první čtvrtletí roku.

Tento týden nás čeká další velká várka dat z české ekonomiky, která na první pohledu už nebude vypadat až tak pozitivně. Dubnová čísla totiž ovlivnil výrazně nižší počet pracovních dnů, a tak výsledky průmyslu i zahraničního obchodu budou vypadat o to hůře. Když ovšem na rozdíl od titulků vezmeme v úvahu podrobnější očištěná data, uvidíme, že se tohoto až tak moc na dosavadním pozitivním trendu nezměnilo. A výraznější změnu nečekáme ani v případě inflace, která v květnu zřejmě jen lehce poskočila nad cílovou hodnotu centrální banky. Tím podstatnějším ovšem bude fakt, že se zřejmě rozšíří mezera mezi realitou a tím, co předpokládala ČNB.A to ne rozhodně zanedbatelně. Celková i měnová politická inflace by totiž mohly za plány banky zaostat až o půl procentního bodu. Když k tomu připočteme možnost, že se s postupem času vyčerpávají dočasné proinflační vlivy – potravinami počínaje, přes PHM a EET konče – nemusí být ČNB ve svém počínaní na podzim až tak rázná, jak naznačovaly komentáře některých členů bankovní rady. A to tím spíše, že práci ve směru zpřísnění měnových podmínek za ČNB nyní dělá kurz koruny, a už vůbec, že ECB nebude rozhodně spěchat s návratem k normální (konvenční) politice.