Když pomineme tři euro-země, které svůj dluh dokázaly mírně snížit, tak ty zbývající si tentokrát vlastně půjčily o téměř 180 mld. více než loni. Mimochodem v době, kterou charakterizoval až na výjimky solidní ekonomický růst, klesající nezaměstnanost, rekordně nízké úrokové sazby a v neposlední řadě napřažená ruka ECB skupující staré dluhy eurozóny. Nezbývá, než si položit otázku, jak tyto země budou hospodařit v době právě končící konjunktury a bez ECB, pokud se skutečně společná banka nerozhoupe svůj program nákupů státních dluhů obnovit.
Když se podíváme na „premianty“ na horních příčkách řebříčku, tak se toho moc nezměnilo. Nejzadluženější zemí zůstává Řecko (aktuálně 182 % HDP, respektive +4 procentní body meziročně), Itálie (134 %, +1 procentní bod) a Portugalsko (123 %, -2,4 procentního bodu). Straně nejméně zadlužených naproti tomu vévodí Estonsko (8,1 %), následované Bulharskem a Lucemburskem. ČR si po meziročním poklesu o necelá dva procentní body drží pátou příčku.
Obecně se dá říct, že staré členské země Unie zůstávají výrazně zadluženější ve srovnání s těmi novými a samozřejmě se i nadále většinově nachází nad hranicí, kterou kdysi stanovovala maastrichtská kritéria.
A na závěr jedno malé dávné ohlédnutí. Když v roce 2001 jedenáct zakládajících členů (nepočítám Řecko, které přistoupilo v témže roce) uvádělo do oběhu hotovostní eura, neplnily tehdejší dluhové kritérium jen tři z nich. Nyní je to osm…
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
