Pokles inflace je nepochybně pozitivní zprávou, o to víc, když byl rychlejší, než očekávala sama centrální banka. Bankovní rada proto bude v pokušení snížit úrokové sazby ještě v letošním roce.
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Na druhou stranu sice ceny rostou nejpomalejším (meziročním) tempem za posledních 21 měsíců, avšak jen za tuto dobu nicméně se zvýšily o 19 %. Za tyto necelé dva poslední roky si nejvíce připlácíme za služby hotelů a restaurací (o 31 %), bydlení (+24 %), oblečení a obuv (+21 %) a potraviny (+21 %). Od začátku covidu, tedy od konce roku 2019, nicméně spotřebitelské ceny v průměru vzrostly dokonce o 35 %.
Zářím končí období rychlého poklesu inflace, za kterým musíme hledat zatím hlavně vysoký srovnávací základ z loňského roku. Navíc snížení inflace znamená pouze to, že ceny rostou pomaleji, nikoliv že by zboží a služby byly levnější než loni, i když k tomu třeba nahrávala slabá poptávka.. Na konci roku se proto inflace bude pohybovat mezi sedmi a osmi procenty.
Poslední tři měsíce už přinesou opětovný nárůst inflace, neboť tentokrát zafunguje nízký srovnávací základ vzniklý zavedením tzv. energetického úsporného tarifu. Loni nám tato administrativní akce inflaci výrazně snížila, letos ji naopak z titulu výpočtu zvýší.
Nebude to nijak překvapivé ani pro centrální banku, která se navíc dívá na inflaci ve vzdálenější perspektivě. O tom, jak moc ČNB své sazby sníží rozhodne především vývoj inflace v příštím roce. Bohužel zatím převažují spíše rizika na proinflační straně a ve vzduchu je ještě jedna velká nejistota v podobě nových ceníků zboží pro rok 2024. Zatím o nich můžeme tak maximálně jen spekulovat, protože inflační realita se zjeví až začátkem února, kdy bude zveřejněna lednová inflace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
