Nejbližší a současně největší riziko pro další vývoj evropského hospodářství tak bez jakéhokoliv posunu přetrvává a dál bude ovlivňovat už tak nahnuté nálady podnikatelského sektoru na obou stranách La Manche.

Hrozba brexitu se spolu se slabou čínskou poptávkou a s tzv. obchodními válkami již řadu měsíců podepisuje na německých podnikatelských důvěrách. A vlastně i poslední sice předběžný včera zveřejněný výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) nevyzněl nijak pozitivně. Optimisté by sice mohli říct, že došlo ke zlepšení oproti červenci, ale dosažení dvouměsíčního maxima, tedy návrat na slabou červnovou úroveň, se snad ani za posun k lepšímu považovat nedá. Zvlášť když jde o kompozitní index, který bere v úvahu pouze aktuální výrobu a aktivitu v průmyslu a ve službách, zatímco nechává stranou nové zakázky a objednávky. A ty jsou z pohledu vývoje v nejbližších měsících rozhodující. Zvlášť podstatný je propad v průmyslu, takže o nějakém zlepšení situace snad nemůže být ani řeč. Spíš další a další ukazatele naznačují, že po slabém druhém čtvrtletí prožívá německá ekonomika ještě slabší třetí. A zatímco ekonomika nejspíše prochází recesí, trhy se mohou připravovat na avizovaný zásah ECB, který by sice mohl překvapit, nicméně sám o sobě asi s ekonomickou situací největší evropské ekonomiky nepohne. Proto trhy jistě ocení, že si negativních signálů, které se zpožděním potvrdila i tvrdá data, všimla i německá vláda a začala uvažovat o nějaké blíže nespecifikované formě fiskální expanze.