Petr Hájek: Hejno pulců štiku k večeři neuloví. Jenže válka s mloky už začala!

Pod manifest se během dvou dnů podepsalo několik stovek osobností od nás i ze světa a další přibývají. Každý, kdo s ním souhlasí, má možnost učinit tak i v dalších dnech na adrese, uvedené rovněž v následujícím článku:

Ihned po zveřejnění textu začaly spekulace: Proč se Václav Klaus právě nyní vyjadřuje k evropskému tématu? Copak někoho může v této chvíli zajímat cokoli, co bezprostředně nesouvisí s českou předvolební kotlinou? Že on tím překvapivě rozehrál svou kandidaturu do Evropského parlamentu?

„Celá země žije předčasnými volbami do Sněmovny, ale šachista Klaus je opět o pár tahů napřed. Ví, že s výsledkem nejbližšího klání on ani pravice už moc nezmůžou. A tak se soustředí na jaro příštího roku, kdy je naděje, že by volič byl ochoten vyvážit politické kyvadlo a do Evropského parlamentu vyslat pravici.“

Tak uvažuje například Lukáš Jelínek v dnešním Právu - obdobně jako téměř všichni ostatní, kteří na „manifest“ v médiích reagovali v posledních dvou dnech.

Zahradil hodný svého jména

Vůbec nejdál po této falešné stopě došel asi Jan Zahradil, „evropský“ poslanec za ODS. V naší vlasti se už sice téměř nevyskytuje (jako většina "bruselského lidu"), ale před volbami se pravidelně zjevuje, aby dal straníkům, kteří budou sestavovat „evropské“ kandidátky, vědět, že ještě existuje. Tentokrát poskytl „náhodou“ rovněž Právu rozhovor, v němž byl Václav Klaus ústředním tématem:

Elity chtějí z EU vytvořit superstát a zlikvidovat demokracii v Evropě, rudí a zelení se snaží oživit hrůzy sociálního inženýrství, napsal ve svém manifestu exprezident Václav Klaus. Berete to také jako první výstřel v kampani do Evropského parlamentu (EP)?

„To si takto interpretovat netroufnu. Myslím si ale, že skandální text europoslance Daniela Cohna Bendita (spoluzakladatel hnutí „Mladí Evropané... sjednoťte se!") určitě stál za reakci. Když mluvím jako předseda Evropské aliance konzervativců a reformistů (AECR), tak se musím přiznat, že nás pan Klaus předběhl. Sami jsme chtěli něco podobného vydat, ale jeho text vítáme. Dveře ke spolupráci s panem Klausem jsou otevřené. Zda toho využije, bude na něm.“ (...)

Pokud se někdo chtěl domnívat, že dveře do potápějící se strany, ovládané Zahradily, Pospíšily, Němcovými či (Přemysly) Sobotky zůstaly po všech předchozích urážkách na adresu exprezidenta přece jen pootevřené, takovéto namyšlené výroky je zavírají definitivně.

„...pokud by se pan Klaus rozhodl kandidovat do EP, zcela logicky by to mělo být na kandidátce ODS jako lídr. Nemám ambici soupeřit na kandidátce, jde o to, aby celkový výsledek byl co nejlepší. Rozhodně by se síly neměly rozmělňovat s nějakými náhodně složenými kandidátkami.“

Je to vlastně celé mimořádná drzost a urážka. Jenže – pan Zahradil o tom nejspíš ani neví. Jeho hloupost se rovná myšlenkové vyprahlosti všech, kteří se v luxusních EU palácích – a penězích – po léta koupají.

Těžko lze vydýchat už tvrzení, že chtěl něco podobného vydat, ale „pan Klaus“ ho předběhl. Směšnost podtrhuje i fakt, že ani pan Zahradil, ani pan Callanan (Evropští konzervativci a reformisté) nenašli odvahu připojit pod Klausův manifest svůj podpis. Pouze vydali několikařádkové prohlášení, že „odpovídá politické linii“, kterou oni v Evropském parlamentu údajně prosazují. Asi jako „zelený“ David Cameron chtělo by se ironicky dodat.

Pokus „privatizovat si“ Václava Klause je ovšem od Jana Zahradila nehoráznost – velmi podobná té, kterou v opačném gardu nedávno předvedla Miroslava Němcová. Pan Zahradil prý dokonce „nemá ambici soupeřit“ s VK na kandidátce ODS. Ptal se snad exprezidenta, zda by na ní chtěl být? S pravděpodobností hraničící s jistotou lze předpokládat odpověď NE s třemi vykřičníky.

Válka s mloky

Také Roman Joch, bývalý poradce Petra Nečase, se nechal na adresu Václava Klause slyšet – kde jinde než na Babišově České pozici. A protože je to v posledních letech pravičák na slovo vzatý, nad Klausovým manifestem nejprve zafilozofoval – téměř jako „Rudý Danny“ Cohen-Bendit:

„Není pravda, že evropský „velkostát“ prý zlikviduje nejen „historické evropské státy“, ale „spolu s nimi i demokracii, která je s nimi nerozlučně a neoddělitelně spjata“. Demokracie není s historickými evropskými státy spjata ani nerozlučitelně, ani neoddělitelně.“

Ten pán snad dosud vůbec netuší, že Václav Klaus léta hovoří o pravém opaku. Je si totiž jist, že jen historický „národní“ stát je místem, kde lze skutečnou demokracii chtít i mít. Jen v kulturně, historicky a zájmově homogenní společnosti autentického „politického lidu“ dohlédne občan až k těm, které volí. V rozměrech evropského velkostátu to proto není a nebude možné ani teoreticky.

Demokraté se s rudo-zelenými „mloky“ musejí utkat, kdykoli. Bez ohledu na to, zda jsou v dohledu jakékoli volby.

Pan Joch se však především snaží veřejnost přesvědčit, že žádné nebezpečí v Evropě vlastně nehrozí. Vždyť všechno má v rukou kancléřka Merkelová, nikoli Brusel (to je, panečku demokracie!). Proto máme být klidní:

„Představa, že Evropská unie pozře národní státy, je nyní asi tak realistická, jako že hejno špačků pozře káně, nebo hejno pulců uloví štiku k večeři.“

Ani na okamžik jej – a jeho druhy ve zbrani mainstreamových propagandistů – nenapadne, proč Václav Klaus svůj protestní hlas proti formující se ofenzívě nových evropských bolševiků musel zvednout – právě nyní. Přitom je to tak jednoduché: Prostě proto, že právě v těchto dnech dali hlasitě najevo, že nastupují. Nejsou to pulci, ale druh Čapkových mloků. Necháme-li jim čas na „vývoj“, je s námi amen. Demokraté se s rudo-zelenými „mloky“ musejí utkat, kdykoli. Bez ohledu na to, zda jsou v dohledu jakékoli volby.

Půjde VK do EP?

Srozumitelněji: Bude Václav Klaus na jaře příštího roku kandidovat do Evropského parlamentu? To pochopitelně nevím. Jak ho ale znám, důvodně o tom pochybuji.

Zcela souhlasím s Larsem Christensenem, mimochodem jedním z prvních signatářů manifestu „Demokraté v Evropě, vzbuďme se“. Tento známý finančník, ředitel investiční banky Saxo Bank, má českého exprezidenta zjevně „přečteného“ mnohem lépe než naši přední „experti na Klause“. Takto odpověděl na sugestivní otázku pátečních Hospodářských novin:

V Česku se dnes řeší Klausův návrat do politiky. Podle jistých náznaků by mohl kandidovat do Evropského parlamentu. Jak byste ho viděl jako europoslance?

„Evropa podle mého názoru rozhodně potřebuje politiky, jako je Václav Klaus. Upřímně si ale myslím, že prospěšnější by mohl být ve své vlastní zemi než v Evropském parlamentu.“

Howgh.

Publikováno se souhlasem vydavatele.