Další díl nekonečné únavné frašky, který opět ve známém aranžmá předvedli šéfové států EU na takzvaném summitu, aby pomohli kancléřce Merkelové před nedělními volbami ve třech německých spolkových zemích, je tentokrát šmírácký až ostudně. „Promiňte, ale tomuhle já už se smát nemůžu,“ praví český klasik divadel malých forem.

Sobotkův německý gambit

Jenže tohle „ein Kessel Buntes“, šaškovský kabaret, který setrvačností stále předstírá, že je „unií“ rovnocenných  států, opět jasně ukázal, jak to chodí ve velkoněmeckém protektorátu: Figurky politiků poskakují a dělají křoví nepříliš zábavnému superpodvodu, který má pořád tentýž cíl: Jakoukoli metodou a prostředky dopravit migrantské „ředidlo“ do stále ještě nesnesitelně homogenních národních států – a navždy je zničit dřív, než se oběti stačí probudit.

Před německou invazí koncem třicátých let pochodovali Prahou demonstranti s heslem: Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně! Žádné samozřejmě nedostali. Jak to skončilo, víme

Není žádným překvapením, že náš stále německy pokrokovější premiér Sobotka v lokajském předklonu spolupracuje na destrukci státu zvaného Česká republika již zcela otevřeně. Nic jiného od něj čekat nelze. Dokud se udrží v čele vlády, naše země bude plně v rukou jeho velké vychovatelky – a sponzorky.

Ne, že by si něco myslel. Bohuslavu Sobotkovi jsou samozřejmě nějací migranti ukradení a možná i autenticky nepříjemní. Komplikují mu totiž jeho aktuálně jediný skutečný zájem: Co nejdéle jezdit v limuzíně do Strakovy akademie a ze svého lukrativního mocenského postu nadále co nejúčinněji blokovat možnosti policejního vyšetřování miliardových privatizačních podvodů (OKD a spol.), na nichž se jako ministr financí aktivně podílel.