Po uzavření křehkého příměří, ke kterému byl Kyjev donucen Angelou Merkelovou a obratnou ruskou diplomacií, je další vývoj občanské války ve hvězdách. Zhroucením „protiteroristické operace“ – tedy faktickou porážkou kyjevské armády a nacistických gard na frontě občanské války proti domobraně Donbasu – nastala totiž zcela nová situace.

Západní sponzoři kyjevských pučistů si s ní po summitu NATO ve Walesu nevědí příliš rady. Svědčí o tom i přešlapování kolem dalších „zostřených sankcí“ proti Rusku. Většina států EU se jich bojí – a ještě více pravděpodobné tvrdé ruské odpovědi na ně. Zbabělé politické elity mnoha evropských zemí však ustupují tlaku Washingtonu, který chce na účet Evropanů dál eskalovat napětí. To má stále dva stejné hlavní cíle: Vyřešit z našich peněženek obří hospodářské problémy Spojených států a sevřít Ruskou federaci do kleští NATO.

Dají, či nedají?

O chaosu dobře vypovídají i protichůdná prohlášení o dodávkách zbraní a „vojenských expertů“ zhroucené kyjevské armádě. Míněno těch oficiálně přiznaných, protože západní zbraně i „dobrovolníci“ proudí na frontu občanské války od jejího počátku. Nyní však Kyjev prohlásil, že se s některými státy NATO dohodl na dalším vyzbrojování zcela otevřeně. To by fakticky znamenalo přiznání přímé účasti NATO v ukrajinské válce. Západ to proto rychle  dementoval, ale prezident Porošenko trvá na svém. Dohodl se na tom prý během summitu NATO ve Walesu, čemuž není důvod nevěřit.

Pokud nedojde k nějakému průlomovému jednání, k němuž by ovšem musel Západ Kyjev dotlačit velmi razantně, bude vleklý konflikt pokračovat. Jeho cílem je totální ovládnutí Ukrajiny nacistickými prozápadními bojůvkami a konečné zpacifikování zbytků všech demokratických sil, které ještě na Ukrajině po Majdanu zbyly.