Je potřebné pečlivě vnímat – a nezapomenout – co právě předvádí amerikanizovaná havlistická guerilla v médiích a některé „osobnosti“ v politických stranách. V souvislosti se 70. výročím porážky nacistického Německa a cestou českého prezidenta do Moskvy totiž padají další rekordy.

Zdálo by se, že v servilnosti vůči washingtonským protektorům, nechutných útocích na hlavu našeho státu a přepisování naší vlastní historie už není možná další eskalace. Naši kolaboranti jsou však chlapíci. Čerpají jednak z hlubokých tradic „zapomenutých hrdinů“ - propagandistů z předchozích protektorátů, jednak z metody vštípené jim v „nové době“ jejich zvěčnělým guru: Lež a nenávist musí zvítězit nad pravdou a láskou. Formulovali to pochopitelně naopak, protože nacistická nenávist a bolševická přímočará lež jsou přece jen už trochu vyšlé z módy, a lidé na to proto přece jen více slyší. A jak na to jdou v praxi?

Poučeni u velkých vzorů

S nenávistí je to snadné. Vyprahlým a hloupým trubcům lidského společenství tvoří nenávist vůči „nepřátelům“ (vidí je všude) přirozený doprovod. A lež? Také netřeba nic složitého vymýšlet. Stačí stokrát ji ze všech hlásných trub zopakovat – a stane se pravdou. To přece brilantně prokázal další z velkých vzorů našich minulých i současných propagandistů, k němuž se ovšem pražská „lumpenkavárna“ aktuálně nehlásí. Kdoví proč. Joseph Goebbels, šéf Hitlerovy propagandistické mašinérie, nenáviděl Rusko zhruba stejně vášnivě jako oni a výrobou „pravd“ o něm, skrze stokrát omílané lži, se nejen netajil, ale byl na ni hrdý. A také – jako oni – byl přesvědčen, že si tuto velkou zem podrobí vojenskou silou.

Jak dopadl se svým přesvědčením o světovládné „osudové roli“ velmoci, kterou reprezentoval, víme asi všichni. Oslavovali jsme to však právě pouze někteří (ti druzí „slavili“ přípravu na další válku). Někteří – včetně chválabohu prezidenta Zemana – si totiž uvědomujeme, že Goebbelsovi a jeho druhům to poměrně dlouho vycházelo. Pak to ale stálo desítky miliónů obětí – především z onoho nenáviděného Sovětského svazu (dnes už opět Ruska) – ale i z dalších zemí, které na goebbelsovskou propagandu lži a nenávisti vůči Rusku nejprve slyšely.

Havlova omluva dala jasný signál

U nás takových ostatně také byli milióny. Asi tři. Vítězné velmoci si to uvědomovaly, a proto jejich představitelé v Postupimi rozhodli, že všichni Němci nacházející se mimo Německo, budou odsunuti do své tragické vlasti. Guru pražské lumpenkavárny (poté, co se stal prezidentem) se jim za vydatnou pomoc při zničení Československa nicméně „omluvil“. A tak se naše dějiny rozběhly vstříc novému protektorátu, v němž aktuálně žijeme.