Tak nám v Americe vyměnili ministra financí. Odjížděl Andrej Babiš a vrátilo se vtělení Miroslava Kalouska. Odjížděl podnikatel, který se nemohl dívat, jak politici kradou, a vrátil se ukázkový příslušník politické třídy. Ministr, který ještě před pár týdny hovořil o své sociální citlivosti, vzkázal premiérovi, že na sociální platby peníze nebudou. Místo toho slíbil, že Česká republika bude vynakládat dalších 50 miliard ročně na podporu amerických koloniálních tažení.

Překvapivě křehčený Babiš

Babišova „vůdcovská demokracie“, jak to nazývají někteří jeho stoupenci, vstoupila do další fáze. Ukazuje se, že oligarcha má překvapivě malou sílu. Spíše se zdá, že jej po roce vlády semlely stejné síly, jaké předtím semlely Kalouska. Někdo za tím může vidět spiknutí, ale já tam vidím spíše neviditelnou ruku byrokracie. Jakmile vzniknout tisícihlavé aparáty a každé oddělení začne racionálně sledovat svůj zájem (kterým je zvýšení rozpočtu), vzniká síla, které se nedokáže postavit nikdo.

O tomto logickém kroku v politickém vývoji se hovoří poměrně málo, protože si ho mnozí ještě nevšimli. Pořád ještě převládá pocit, že je v Českých zemích parlamentní demokracie. Ve skutečnosti sice přežívají některé její vnější znaky, ale skutečné vládnutí probíhá jinak. Je tedy čas znovu připomenout a aktualizovat teze, které jsou vyloženy v řadě esejů Andrej Babiš a konec demokracie v Česku.

Demokracie už není