Otevřeli jste druhý díl mého zamyšlení o útisku křesťanů v současném světě. První díl vyšel pod titulkem „Evropští intelektuálové pomáhají zakrývat brutální vraždy“ a je k přečtení ZDE. Oba články jsou rozšířenou podobou přednášky pronesené na semináři Pronásledování křesťanů v 21. století, který se pod záštitou poslance SPD Jiřího Kobzy konal 19. 11. v Poslanecké sněmovně v Praze.

Biskupové, zapomeňte na ovečky, máme jiné favority

V roce 2016 probíhala ve Velké Británii konference o pronásledování křesťanů, na kterou byli pozváni i biskupové syrské pravoslavné církve, jejíž členové tehdy nepředstavitelně trpěli. Vláda Terezy Mayové je odmítla vpustit do země se zdůvodněním, že existuje riziko, že by ve Velké Británii požádali o azyl. Ve stejném roce provedlo britské námořnictvo složitou operaci, kdy na pobřeží Libye vyzvedlo několik desítek džihádistů. Jeden z nich provedl v následujícím roce v Manchesteru pumový atentát, při kterém zavraždil několik desítek dospívajících. Pokud předpokládáte, že toto zvrácení řazení priorit vyvolalo kritiku, mýlíte se. Nikdo nepřišel o funkci, nikdo nemusel rezignovat, nikdo nebyl kritizován. Novináři hlavního proudu vidí věc stejně jako vládní úředníci. To je Velká Británie současnosti. Situace v jiných evropských zemích se příliš neliší.

Nejste proti evropské kultuře? Jste zrádce, křesťane!

Podobných případů, jako je popsáno výše, bychom našli najít stovky. Západní elity, které až zběsile nenávidí vlastní civilizaci, očekávají od obyvatel chudých zemí, že budou jasně vystupovat proti evropské kultuře a evropskému životnímu stylu. Když to ovšem tamní křesťané dělat nechtějí, jsou pokládáni za zrádce. To také dobře ukazuje, jak nesmírně nepravdivé jsou řeči o tom, že muslimští migranti se budou integrovat nebo že se už skvěle integrují (jak se vyjádřil Šimon Pánek). Multikulturní aktivisté ve skutečnosti velmi dobře vědí, že se nikdy integrovat nebudou. Proto je do Evropy dovážejí. Kdyby hrozilo, že se přizpůsobí a přestanou tudíž potřebovat speciální multikulturní servis, neziskové organizace by je tu nechtěly. Řeči o integraci – to je jenom taková lež pro uklidnění evropského publika a pro získání času pro další dovoz džihádistů.