Pokud poslušně nepapouškujete, že virus covid je neškodný, lock-downy nefungují a očkování přináší smrt, fakticky nemůžete existovat v řadě alternativních publikací. Dokonce se o vás píše, že jste agent cizích mocností a já nevím, co všechno. A jde to tak daleko, že někteří vítači covidu inkvizitorsky kontrolují facebookové profily většiny ostatních, zda tam nedali něco nekorektního. A co se dalo čekat, tahle mentalita se přenáší i na jiná témata, takže prostor pro normální věcnou debatu mizí.

Třeba Martin Konvička se setkává s úplně stejným jednáním jako před pěti lety ze strany vítačů islámu. I já se přiznám, že mě neustálé dohadování s fanatiky obtěžuje, a že se tomu tématu raději vyhýbám (i když nedůsledně). Snad jedině Ivo Budil, Radim Valenčík a časopis Argument Ilony Švihlíkové se naplno postavili proti proudu tmářství.

Je tedy skvělé, když se občas objeví článek, který diktaturu povinného vítačství covidu narušuje. Třeba tenhle, který ukazuje, že tisícíletá zkušenost pořád platí. Nikdy žádnou epidemii nemůžete zdolat bez zavřených hranic. Státy, které dokázaly své hranice uzavřít, se už vrátily k běžnému životu bez omezení. Umřelo tam mnohem méně lidí a utrpěli také nesrovnatelně menší ekonomické škody. Ukázalo se taky, že registrace nebo občanská kontrole neznamená uzavření hranic, vlastně je to téměř k ničemu. A že je bez problémů možné převážet přes hranice zboží, aniž přejde nákaza.