Petr Hampl: O hledání pravdy a vyprávění příběhů

03.04.2019 11:07 | Zprávy
autor: PV

Předmluva ke knize Stanislava Balíka a Stanislava Polnara Islamisté a soumrak Evropy. My, kdo jsme se ocitli ve válce civilizací, máme v zásadě tři možnosti jak jednat.

Petr Hampl: O hledání pravdy a vyprávění příběhů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hampl

Za prvé, můžeme předstírat, že žádný konflikt vlastně neprobíhá. Žádní kolonisté se tu přece neusazují. I kdyby se tu snad usazovali, jsou určitě ochotní vzdát se svých civilizačních zásad a převzít ty naše. A i kdyby snad tu ochotu neměli, jejich náboženství je neuvěřitelně mírumilovné. Jsou méně agresivní než Evropané a nejsou schopni znásilnit nevěřící ženu, natož třeba najet automobilem davu nevěřících. Takové věci se nedějí, to vás jen straší nějaký vychytralý xenofob.

Za druhé. Něco opravdu není v pořádku. Dost možná se děje něco s fatálními následky. Nejspíš bychom s tím něco měli dělat. Ale raději s tím nic dělat nebudeme. Raději o tom ani nebudeme otevřeně mluvit. Slušní lidé svou civilizaci přece nebrání. Obrana civilizace je pro xenofoby a ti jsou fuj. Xenofobové nedostávají dotace ani manažerská místa, proto k nim nechceme patřit. Takže to raději nechme být. Třeba to někdo vyřeší za nás.

Za třetí. Jsme ochotni si připustit, že naše civilizace je v ohrožení a že nás může převálcovat anticivilizace, která nedosáhla a nedosáhne dokonce ani úrovně srovnatelné s evropským středověkem. Jsme ochotni se postavit na odpor, i když je nepřítel silný a bude to vyžadovat velké osobní oběti. Uděláme to, protože to pokládáme za správné a protože se nechceme stydět sami před sebou.

Každého občana České republiky můžeme zařadit do některé ze tří předcházejících kolonek. Kdo nakonec zapadne do které, o tom rozhoduje výchova, příslušnost ke společenské vrstvě, vrozené povahové rysy a mnoho dalšího, včetně náhody. Ale svou roli, byť možná zprostředkující, zcela jistě hraje i celkové pochopení situace. Naše smysly totiž dokážou vnímat jen jednotlivé události. To důležitější ale je, do jakého příběhu ta jednotlivá událost zapadá. A příběhy nemůžeme vidět a ohmatat dokonce ani tehdy, když jsme jejich součástí. Příběhy můžeme jen pochopit. Což je o to složitější, že zpravidla existuje několik konkurenčních příběhů a musíme si z nich vybrat.

Nějaký snědý chlapík třeba vjede s pokřikem aláh agbar do davu a zabije spoustu lidí. V mešitách se oslavuje, ale když se objeví riziko odvety, pár imámů vydá prohlášení, že se od činu distancují. Jak něčemu takovému rozumět? Do jakého příběhu to patří?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Eva Decroix, Ph.D., MBA, MPA byl položen dotaz

Babišův střet zájmů

Podle vás ho nevyřešil? Co by podle vás měl tedy přesně udělat? A proč je nutné, aby mu to posvětily evropské instituce? Já nevím, ale nejsme snad suverénní stát? Cožpak střet zájmů souvisí jen s dotacemi? A jestli je posvěcení důležité, proč se jich nezeptá nikdo jiný, když on sám to udělat nechce?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

13:02 Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

Malíř, sochař, hudebník, básník, designér, multimediální umělec ale také významný pedagog, glosátor …