Politické procesy přestávají být vzácnými, ale běžnou záležitostí každodenního života. Za mého dětství za husákovských let byl každý politický proces událostí, o které se dlouho mluvilo. Teď jsou tak časté, že to nikdo neřeší. Možná to tak bylo za normalizace, ale to jsem byl příliš malý.

Takže nakonec procházejí bez větší pozornosti i takové případy, kdy někdo dostane pět let natvrdo za protistátní řeči.

Ladislav Vrábel z toho minulý týden vyvázl s pouhou podmínkou. Dostal ji za to, že veřejně vyjádřil obavu, že česká vláda využije letouny F35 k jadernému útoku na Moskvu a že by mohla následovat odveta. Přitom sama česká vláda takovou možnost nevylučuje. Aktivní přívrženci vlády veřejně mluví o výhodách prvního jaderného úderu a nikdo z vládních činitelů se to nenamáhá vyvracet. Ve stanovisku pro soud sice úřad vlády zdůraznil, že jsme mírumilovný stát, ale úplně vynechal ty scénáře, kdy bychom se cítili bezprostředně ohroženi tím, že Rusko obsadí nějaké město, které podle názoru amerického ministerstva zahraničí patří Moldávii. Nebo kdyby vypukla válka mezi Polskem a Běloruskem (což vzhledem k rostoucí agresivitě Polska a jejich územním ambicím není vůbec vyloučeno). Ostatně, nikdo z ministrů dosud nevysvětlil, proč pořizujeme letouny nevhodné k obraně našeho území, ale schopné střílet na Moskvu. Jinými slovy, soudce Lukáš Svrček odsoudil Vrábela za výrok, o kterém věděl, že je pravdivý. Takhle vypadá plnění politického zadání.

Aby nedošlo k mýlce. Já osobně Vrábelovu obavu nesdílím. Předpokládám, že letouny F35 nikdy nebudou České republice dodány. Prostě zaplatíme nějaké miliardy a tím to skončí. A kdyby náhodu, současní čeští představitelé mají pověst šílenců i mezi spojenci, takže by jim nikdo nesvěřil jaderné zbraně. Naštěstí. Nejspíš to tedy zase skončí u tanků v kabelkách a zapalování papírových modelů Moskvy.

(zdroj: petrhampl.com)