Místopředseda ODS Jan Zahradil označil docenta Robejška za šaška a prohlásil o něm, že už nikdy nebude brán vážně, protože je za ním neúspěšný projekt Realistů. Jan Zahradil dobře ví, o čem mluví. Sám je totiž borcem úplně jiné třídy. Za posledních 20 let byl postupně neomarxistou, konzervativcem, erdoganovcem, eurooptimistou i euroskeptikem. Ať je ale jeho politický názor jakýkoliv, pokaždé je nahoře, pokaždé si udrží funkci a pořád vydělává.

Petr Robejšek se od různých zahradilů a paroubků liší tím, že má nějaké ideály a je ochoten podstoupit riziko. Tudíž prohrál. Při pohledu zvenku to působí dojmem, že jej podrazili spojenci, na které spoléhal. Nepřišly slíbené peníze, neobjevil se leader, strana zůstala bez mediální podpory, a zapojení několika srdcařů nestačilo. Logicky se pak hromadily chyby, které Realisty připravily o zbytky důvěryhodnosti. Někteří spoluzakladatelé vycouvali, a Petr Robejšek zůstal na kapitánském můstku až do trpkého konce. Možná měl projekt včas ukončit, ale zpětně je těžké být takto chytrý.