Bývalí centrální bankéři Mojmír Hampl a Zdeněk Tůma sklízí spoustu kritiky za článek z minulého týdne, který jakoby vyznívá tak, že pokud to přinese větší zisky, mají se starší nechat umřít (K přečtení ZDE ). Myslím, že tak jejich text míněn není. Když pomineme hloupé arogantní fráze typické pro neoliberální ekonomy, čteme dvě věci:
a) Ti dva nemají nejmenší představu, která bije. Co je to epidemie, jaký může mít průběh, jaké mohou být dopady. Nevědí nic o nakažlivosti ani o tom, čím se koronavirus liší od nejrůznějších sezónních chřipek. Nemají dokonce ani představu, jakou člověk získá po pár hodinách čtení. Zjevně jim vše ani nestálo za požádání sekretářky o výpisky. Myslím, že jde o typický přístup „expertů“, kteří znají svět jenom podle finančních ukazatelů. Reálný život za těmi ukazateli je nezajímá.
b) Přes výše uvedené si nicméně kladou správnou otázku. Vláda by měla jasně oznámit, co je cílem obranných opatření. Je cílem úplné vymýcení koronaviru z území Česka? Nebo udržení počtu nakažených pod určitou úrovní? Či snad minimalizace dopadů na velké podniky? Chce snad vláda situaci zadržovat do doby, než bude k dispozici očkování? Veřejnost by navíc měla také znát strategii, jak chce vláda svého cíle dosáhnout.
Po počátečním zanedbání je reakce vlády v zásadě správná, byť měla být mnohem razantnější. Ale co dál? Skutečnost, že některé kroky byly podnikány intuitivně a postupně dolaďovány, je omluvitelná. Další postup by už měl být ovšem racionální a plánovaný. Rozdíl mezi epidemií a válkou je mimo jiné v tom, že za války nemůžete své úmysly zveřejňovat. Během epidemií ano.
Autorem glosy je nezávislý sociolog Petr Hampl. Po bestselleru Prolomení hradeb vydal novinku s názvem Poctivost a kreativita.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
