Naopak menšinu tvoří veteráni, kteří vydrželi v Nečasově kabinetu od jeho vzniku v létě roku 2010. Až budou na svoje působení vzpomínat, mohou tuto éru charakterizovat dílem Karla Poláčka Bylo nás pět. Pouhých pět ministrů totiž po vzletném začátku může zažít chmurný konec. To v případě, že příští týden kabinet neprosadí ve sněmovně tzv. daňový balíček a bude muset podat demisi. Konkrétně jde o Miroslava Kalouska, Karla Schwarzenberga, Leoše Hegera, Kamila Jankovského a Alexandra Vondru.
Z tohoto výčtu je zřejmé, že nejsilnější postavení v rámci koalice má TOP 09. Měřeno alespoň stabilitou obsazení jednotlivých postů. Druhá nejsilnější strana v zemi zatím byla donucena k výměně dvou šéfů resortů. Byť se „topka“ dlouhou dobu chlubila tím, že se jí nedotýkají žádné skandály, museli její lidé ve vládě skončit právě kvůli nim. Konkrétně Jiří Besser rezignoval kvůli nejasnostem kolem financování bytu na Floridě. Jaromír Drábek potom opouští post šéfa resortu práce a sociálních věcí kvůli obvinění prvního náměstka z podplácení. Ten byl navíc spojen s dalšími spornými projekty, které příliš nefungovaly a přitom do nich ministerstvo investovalo stovky milionů korun. A protože si Drábek Vladimíra Šišku na ministerstvo přivedl, byl nucen ze skandálu vyvodit odpovědnost a rezignovat.
Mimochodem Šiškovo stíhání vedlo jednak k jeho odvolání z funkce prvního náměstka a zároveň zkomplikovalo vedení úřadu do doby, než bude jmenován Drábkův nástupce. Resort neřídí nikdo z náměstků, ale netradičně ředitel ministrova kabinetu. Jak dlouho to bude, to záleží na rozhodnutí premiéra, kdy navrhne prezidentovi jmenovat nového ministra. V tomto případě by to měla být ministryně.
Hlavní adeptkou je Ludmila Müllerová. Ta působila jako Drábkova poradkyně, zároveň už na ministerstvu pracovala jako náměstkyně. To ještě v barvách KDU-ČSL, když tato strana byla součástí koaliční vlády spolu se sociální demokracií a Unií svobody. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg považuje její misi za osobní oběť. Zdůvodňuje to tím, že nastupuje do úřadu bez vědomí toho, jak dlouho v něm bude. A nenaráží tímto výrokem na příliš častou obměnu Nečasova kabinetu, ale na možnost jeho pádu.
Ostatně rebelové z řad ODS se netají tím, že ani po kongresu a případném posílení pozic současného předsedy a premiéra se na jejich negativním postoji k tzv. daňovému balíčku nic nezmění. Jeden z nich Radim Fiala dokonce tímto sporem zdůvodňuje svůj odchod z ODS. Vláda tím teoreticky přichází o další hlas. A protože jich dosud dala dohromady horko těžko stovku a velmi těsnou většinu vykazovala paradoxně pomocí opozičního poslance Věcí veřejných Milana Šťovíčka, míří Ludmila Müllerová do menšinového kabinetu.
Až k tomuto stavu se dopracovala koaliční vláda, která se při svém vzniku mohla pyšnit podporou 118 poslanců. Což byla nejsilnější vládní většina v historii České republiky. Během dvou let z ní mnoho nezbylo. Rovněž počtem změn se Nečasův kabinet zapíše do historických tabulek. To, že předseda občanských demokratů a zároveň premiér musel postupně obměnit téměř kompletní vládní sestavu tvořenou stranickými kolegy, zrovna nesvědčí o jeho šťastné ruce při výběru spolupracovníků. Buďto se zapletli do korupčních skandálů, nebo byli obětováni v rámci mocenského boje.
Jak ukazuje současnost, tyto tahy k posílení pozice kabinetu příliš nepřispěly. Naopak jedním z odbojných poslanců je bývalý ministr zemědělství Ivan Fuksa. Při současném rozložení sil ve sněmovně, nemá Petr Nečas velkou šanci vzpouru této skupinky zákonodárců ustát a blížící se kongres ODS mu příliš nepomůže.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
-635023141272976493.jpg&id=11214)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
