Každý z koaličních partnerů ji tak může vysvětlovat podle svého. Hodí se to při obhajování kompromisu jak směrem k cílovým voličským skupinám, tak i dovnitř jednotlivých stran, které musí vyjednaný text následně schválit. Spory o to, kdo do materiálu prosadil více ze svého programu a kdo může být považován za vítěze, jsou virtuální. Rámcová dohoda automaticky neznamená, že už je všechno schváleno a začne platit.  

Řadu věcí je potřeba převést do konkrétního znění zákona. Ten musí projít komplikovaným legislativním procesem. Původní záměr tak může být různě pozměněn, nebo nemusí být vůbec schválen. Takže až v tento moment bude možné hovořit o tom, kdo z koaličních partnerů prosadil více a kdo méně. Ještě důležitější je, jak jednotlivé kroky vlády bude vnímat veřejnost. Zjednodušeně řečeno, kdo se nejlépe prosadil při vyjednávání koaliční spolupráce, to se ukáže až v následujících sněmovních volbách.  

Ostatně Nečasův kabinet se při svém vzniku rovněž předháněl v tom, kdo uplatnil více ze svého programu. Například Věci veřejné se v době vzniku vlády pasovaly na jednoznačné bojovníky proti korupci. Dokládaly to odkazem na příslušné pasáže koaliční smlouvy, které dokonce obsahovaly termíny, do kdy to musí být prosazeno. ODS a TOP 09 se zase předháněly v tom, kdo bude více podporovat podnikání v zemi a kdo více zabrání zvyšování daní.  

Realita byla taková, že korupční skandály ochromovaly činnost kabinetu, daně se zvyšovaly a podnikatelé si stěžovali na politiku vlády, která podle nich podlamovala ekonomický růst. V letošních volbách se Věci veřejné radši ani o přízeň občanů neucházely. ODS a TOP 09 musely strávit masivní odklon pravicových voličů a spolknout hořkou pilulku v podobě příklonu části z nich k Babišovu ANO.  

Rovněž na začátku jejich vládnutí byla zajímavě znějící koaliční dohoda, která slibovala ekonomickou prosperitu a nezvyšování daní. Daně z příjmů fyzických a právnických osob se v příštím roce ani nijak měnit nemohou. I kdyby rodící se koalice chtěla, během prosince by změny v parlamentu prosadit nestihla.  

Právě spor o podobu daní nebyl vyřešen, pouze dobře volenými formulacemi v koaliční smlouvě odsunut. Vzhledem k rozsáhlým plánům dotýkajících se výdajové stránky státního rozpočtu, buďto tyto sliby nebudou splněny, nebo se ukáže, že je plně nelze financovat ze slibovaných úspor. Potom se koalice opět vrátí k dohodování se o daních a utlumené spory se budou moci znovu naplno rozběhnout. Obecně formulovaná koaliční dohoda zaručuje, že se to nebude týkat pouze daní.