Vybrali si ji dobrovolně. Byla jich zhruba čtyři procenta a většinu tvořili studenti gymnázií. Jejich rozhodování ovlivnila celá řada okolností. Například také zkušební testy, které mohly žáky utvrdit v přesvědčení vydat se obtížnější cestou. Navíc se mohli seznámit s podobou zkoušky z loňského roku. Když začala písemná část maturity z matematiky, byli nepříjemně zaskočeni. Museli se potýkat s málo obvyklými typy úloh, v některých případech s nejasným zadáním a v neposlední řadě s nedostatkem času. Podle některých pedagogů se jednalo spíše o test IQ.
Předseda Společnosti učitelů matematiky při Jednotě českých matematiků a fyziků Eduard Fuchs například pro ČTK test ohodnotil následujícími slovy: „Dvě hodiny jsou pro vyřešení 23 příkladů zcela nedostatečné. Sám jsem příklady počítal zhruba 90 minut, a to jsem nestihnul po sobě kontrolovat výsledky, neseděl jsem vystresovaný v učebně a nebyl v časovém presu. Při následné pozdější kontrole jsem sám po sobě nalezl několik numerických chyb, které bych v době písemky nestihnul nalézt a opravit.“
Nelze se v této souvislosti divit tomu, že obtížnější verze státní maturity z matematiky vyvolala zděšení. A to dokonce i u některých studentů, kteří se účastní nejrůznějších matematických olympiád či jiných soutěží a je pro ně tento obor koníčkem. Paradoxní na tom je, že kvůli nesmyslně nastavené kvalitě testu by mohli u této části maturity propadnout, případně obdržet výrazně horší hodnocení, než jejich spolužáci, kteří se vydali schůdnější cestou. Přitom úroveň obtížnosti nehraje v rozhodování o přijetí na vysoké školy u většiny těchto ústavů významnou roli. Měli by být paradoxně potrestáni za to, že si nevybrali lehčí verzi, kterou by patrně zvládli na jedničku a bez nervů.
Rozruch kolem maturity z matematiky přidal další argument pro tvrzení, že jejich státní podoba je zatím nepříliš vydařeným experimentem, který přináší více problémů než užitku. Pokud by měla například umožnit určité srovnání nejenom napříč školami, ale i po jednotlivých ročnících, neměly by se jednotlivé testy od sebe rok od roku zásadně odlišovat. To je záležitost CERMATU, který zkoušky z dospělosti zajišťuje. Proto by měl ohlídat, aby k podobným výkyvům nedocházelo. U matematiky je to zvlášť citlivé. Po letošním rozruchu se budou studenti jen obtížně přesvědčovat k tomu, aby si v příštích letech volili nejenom obtížnější variantu, ale aby z ní vůbec maturovali.
Zároveň zmatky příliš nepomohou k tomu, aby se pravidla státních maturit změnila natolik, aby zkouška z matematiky byla povinná. Jde totiž o obor, který je pro rozvoj myšlení klíčový. Přitom v současné době existuje možnost se této zkoušce vyhnout. Momentálně mohou dát žáci přednost maturitě z cizího jazyka. Při srovnání s loňským rokem došlo k mírnému posunu v tom, že studenti si mezi maturitou z cizího jazyka a z matematiky vybrali o něco více druhou možnost. I když stále ještě převažují ti, kteří ve zkoušce z jazyka spatřují menší riziko než u matematiky.
Po rozruchu, který těžší varianta maturity z matematiky vyvolala, lze očekávat, že v následujících letech se tento trend zastaví. Tím spíš, že od příštího roku se testování z cizího jazyka už nikdo nevyhne, protože bude povinné. Před matematikou budou moci studenti dát nově přednost zkoušce z informatiky, nebo z tzv. občanského a společenskovědního základu.
Dá se tedy očekávat další odklon od matematiky. Přitom už v současné době mají žáci v České republice nejhorší vztah k matematice z 41 sledovaných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tomu také odpovídají jejich matematické znalosti. CERMATU se v tuto chvíli podařilo kladný postoj k matematice nalomit u části mladých lidí, kteří ji považují za zajímavý obor vzdělání a byli ochotni kvůli tomu dobrovolně podstoupit obtížnější variantu maturity.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
