Petr Hartman: (Ne)podobnost německých a českých voleb

24.09.2013 7:27 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Parlamentní volby v Německu a v České republice dělí od sebe zhruba jeden měsíc. Časová blízkost vybízí k jejich srovnávání. Spíše než vzájemná podobnost se nabízí celá řada odlišností.

Petr Hartman: (Ne)podobnost německých a českých voleb
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební místnost

Zatímco u našich sousedů se lidé vydali k volbám řádným, v tuzemsku půjdou občané volit mimořádně. V Německu byla favoritem volebního klání úspěšná a oblíbená kancléřka. V Česku pod tlakem rezignující premiér opouští politiku a osud jeho strany je spíše spojován s pětiprocentní hranicí, jejíž překročení je nutné pro zisk mandátů v dolní parlamentní komoře, než s úvahami o vítězství a pokračování ve vládnutí.  

I když Angela Merkelová drtivě zvítězila, nezískala v Bundestagu většinu a bude muset hledat koaličního partnera. To je jedna z mála podobností s očekávanou povolební situací v České republice. Rovněž v tuzemsku není pravděpodobné, že by mohla vzniknout jednobarevná většinová vláda. Tím paralela končí a nastupují opět rozdíly. V Německu se momentálně nejvíce diskutuje o vzniku velké koalice mezi CDU-CSU a sociální demokracií. V Česku podobný model není pravděpodobný. Jednak se mu bude snažit bránit přímo zvolený prezident Miloš Zeman. Jednak by v pozici silnějšího byla levicová ČSSD, která by však nemusela nalézt na pravici dostatečně silného partnera, se kterým by mohla výrazně většinově vládnout.  

Dalším rozdílem je skutečnost, že česká a německá sociální demokracie spolupracuje na regionální úrovni s komunisty případně s postkomunisty. Na té celostátní však SPD vládnutí s pomocí Die Linke před volbami jednoznačně odmítla a svůj slib hodlá dodržet. Naopak ČSSD připouští možnost nějaké formy vládní spolupráce s KSČM.  

V Německu voliči do parlamentu nevyslali žádné nové uskupení, byť letos nově zformovaná euroskeptická Alternativa pro Německo byla od zisku mandátů vzdálená pár desetin procenta. Naopak v České republice se očekává, že minimálně jedno nové uskupení se ve sněmovně objeví. Předčasné volby by tak navázaly na předchozí tradici. V roce 2010 byly nováčky Věci veřejné a TOP 09. V roce 2006 zase zazářili zelení.  

V jednom směru Česko Německo předběhlo. U našich sousedů mizí ze Spolkového sněmu poprvé Svobodná demokratická strana, chcete-li FDP. KDU-ČSL podobná nehoda potkala ve sněmovních volbách už v roce 2010 a letos se pokusí o návrat.  

Výrazně odlišná je rovněž pozice tzv. velkých stran. V Německu CDU-CSU rekordně posílila. Přispělo k tomu tématické rozkročení křesťanských demokratů, kteří tím ubrali příznivce svobodným, nebo zeleným. Naopak v České republice procházejí tzv. zavedené a v minulosti dominantní strany krizí a jejich voliči je postupně opouštějí ve prospěch menších subjektů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Co přesně sledujete tou žalobou na prezidenta?

A nebylo by spíš na místě podat kompetenční žalobu? Tu podle všeho nechcete podat, aby se neodváděla pozornost od práce vlády a pak podáte jinou žalobu. Já tomu nerozumím. Můžete mi to vysvětlit? Děkuji

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Jak trvalé je vymytí mozků?

11:34 Petr Hampl: Jak trvalé je vymytí mozků?

Pokud někdo zásadním způsobem ovlivní mladou generaci (např. prostřednictvím školy, médií a sociální…