Podle verdiktu soudu by za to měl Janoušek skončit na tři roky za mřížemi. Podmiňovací způsob je na místě. Rozsudek není pravomocný a o dalším Janouškově osudu bude rozhodovat odvolací soud. Ten bude mimo jiné zvažovat, zda přejetí ženy, která stála před vozidlem, bylo vedeno úmyslem ji usmrtit. Případně, zda se jednalo o snahu vyhnout se kontaktu s ní a od nehody ujet, aniž by opilý řidič domýšlel, co svým skutkem může způsobit.
Na rozhodování soudu by nebylo nic mimořádně zajímavého, pokud by se nejednalo o člověka s vazbami na politiky, policisty, státní zástupce a možná i na některé osoby z justice. Ostatně už způsob, jakým bylo nakládáno s Janouškem bezprostředně po zavinění nehody, nebyl úplně obvyklý. Bylo mu například umožněno opakovaně telefonovat, nebyl proveden odběr krve, nebo jeho výslech pod vlivem alkoholu nebyl v souladu s právem.
I když právě odposlechnuté telefonní hovory mu paradoxně přitížily. Vyplynulo z nich mimo jiné, že ženu viděl a nemohl ji náhodně srazit bočním zrcátkem, jak se snažil vysvětlit jeden ze sporných znaleckých posudků.
Ostatně odposlechy jsou svým způsobem Janouškovým prokletím. Z jiných totiž vyplývá, že se snažil vyšetřování ovlivnit pomocí svých kontaktů. Například uvažoval o tom, jakým způsobem zajistit, aby se případu věnoval někdo z pro něj přijatelných státních zástupců a soudců. Zároveň je v odposlechu ujišťován, že po odvolání u soudu vyšší instance z celé kauzy vyvázne.
Janouškova nehoda svým způsobem symbolizuje fungování klientelistického systému, ve kterém kontroverzní podnikatelé jeho typu hráli klíčovou roli. Měli totiž vybudovány vazby, které propojovaly politiky se státními úředníky, policisty, státními zástupci, soudci, s tajnými službami a podobně. Jeho pomocí potom ovlivňovali fungování různých institucí, dění uvnitř politických stran a toky části peněz z veřejných rozpočtů.
Zhruba před dvěma roky v médiích prohlašoval tehdy místopředseda sociální demokracie Jiří Dienstbier, že tehdejší pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula a jeho tehdejší náměstek Libor Grygárek mají vazby na pražskou podnikatelskou šedou zónu, na takzvané kmotry.
Dále dodával, že zůstanou-li ve svých funkcích, už nikdo neuvěří tomu, že se zásadní trestní kauzy budou vyšetřovat takovým způsobem, aby to skončilo odhalením těch, co jsou za ně odpovědní, a případně jejich potrestáním.
Rampula s Grygárkem ve funkcích už nejsou a kauza Romana Janouška dospěla k nepravomocnému verdiktu soudu první instance. Definitivní verdikt potom ukáže, nakolik se Dienstbierova slova shodují s realitou. V souvislosti s aktivitami lidí typu Janouška by se očekávalo, že nepůjde pouze o automobilovou nehodu, kterou nešlo utajit, ale o věci týkající se veřejných zakázek a nejrůznějších způsobů jejich ovlivňování.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
