Vzhledem k celé řadě skandálů, které se objevily v posledních letech a měsících ve sdělovacích prostředcích, to není překvapivé zjištění.
Ostatně podle ekonoma Pavla Kohouta z Národní ekonomické rady vlády by zamezení úniku peněz z veřejných zakázek přispělo k vyrovnanosti státního rozpočtu. Ten se přitom opakovaně propadá do deficitu, který přesahuje sto miliardovou hranici. Podle Kohoutova tvrzení by v některých případech správně zadaná zakázka mohla ušetřit až polovinu sumy, kterou s pomocí různých triků musí v konečném účtování státní pokladna vyplatit.
Slova člena Národní ekonomické rady vlády mohou podtrhnout i údaje z průzkumu Asociace malých a středních podniků. Z něj vyplývá, že podle mínění tří pětin šéfů dotazovaných firem nelze získat veřejnou zakázku bez korupce. Z dalších informací se lze rovněž dozvědět, že průměrná výše „provize“ ve veřejném sektoru činí zhruba 16 procent, v soukromém pak asi 9 procent. Dotázaní navíc dodávají, že v soukromé oblasti se lze dostat k zakázkám i bez úplatku. Ve veřejném sektoru jsou prý naopak výběrová řízení většinou vypsána tak, že jsou de facto ušita na míru konkrétnímu uchazeči a ti ostatní tvoří jen nezbytný a často i předem domluvený kompars.
Přitom se ročně v této oblasti rozděluje kolem 600 miliard korun a desítky miliard z nich končí v kapsách těch, kteří se na státní pokladně nejrůznějším způsobem přiživují. Náměstek pražského primátora za TOP 09 Pavel Richter v médiích před několika týdny dokonce na základě posudků vypracovaných pro magistrát tvrdil, že jsou některé zakázky odboru městského investora v Praze předraženy až o 60 procent. Podle něj by se teoreticky dala ušetřit téměř miliarda korun.
Podobnou sumu by hlavní město mohlo mít v případě, že by se vůbec nerozjel projekt Opencard. Přitom tato karta většinou funguje pouze jako vylepšená jízdenka na městskou hromadnou dopravu, případně průkazku do knihovny a její další využití je buďto mizivé, nebo technicky nemožné. Také kvůli tomu je přínos pro městkou pokladnu prakticky nulový. Naopak podle nejnovějších informací policie, připravila město o 73 milionů korun pětice obviněných úředníků. Město mělo v souvislosti s projektem Opencard uzavřít nevýhodné smlouvy, které otevřely prostor k předražení. Zároveň bylo obcházeno klasické výběrové řízení tím, že se některé zakázky záměrně rozdělily na menší. Stovky milionů tak mohly postupně směřovat poradenským firmám, na marketingové studie, právní a ekonomické expertízy a podobně. O jejich přínosu pro projekt lze pochybovat a většina takovýchto finančních toků mohla spíše sloužit pro dopředu připravené odčerpávání peněz z této městské zakázky.
Přitom nebýt loni v létě zásahu nejvyššího státního zastupitelství, skončil by celý případ dávno u ledu. Policie zakázku prověřovala a věc odložila s dovětkem, že nebyl porušen zákon. V médiích se zároveň objevily informace o tom, že vyšetřovatelé čelili silnému tlaku, aby tímto směrem celá kauza směřovala. Po intervenci šéfa zmiňované státního zastupitelství Pavla Zemana, nabralo vyšetřování týkající se Opencard jiný směr. Najednou se podařilo shromáždit důkazy, které umožnily obvinění hned několika osob. Jde o úředníky, kteří měli s projektem něco společného, ať už s jeho realizací, nebo s vypsáním příslušné veřejné soutěže a výběrem jejího vítěze. Pochopitelně to ještě neznamená, že všichni skončí před soudem, nebo dokonce ve vězení.
Ani teoreticky to zatím nehrozí žádnému z předních pražských politiků, kteří tehdy působili na radnici. Přitom podivné okolnosti kolem Opencard by minimálně bez tolerance vedení města existovat dlouhodobě nemohly. Dosavadní výsledky vyšetřování tak svědčí spíše o selhání jednotlivců, než o propracovaném systému. Je to však v přímém rozporu jak se zmiňovanou analýzou Transparency International, tak i se zjištěním magistrátu o předražování celé řady zakázek.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
