Vzhledem k celé řadě skandálů, které se objevily v posledních letech a měsících ve sdělovacích prostředcích, to není překvapivé zjištění.

Ostatně podle ekonoma Pavla Kohouta z Národní ekonomické rady vlády by zamezení úniku peněz z veřejných zakázek přispělo k vyrovnanosti státního rozpočtu. Ten se přitom opakovaně propadá do deficitu, který přesahuje sto miliardovou hranici. Podle Kohoutova tvrzení by v některých případech správně zadaná zakázka mohla ušetřit až polovinu sumy, kterou s pomocí různých triků musí v konečném účtování státní pokladna vyplatit.

Slova člena Národní ekonomické rady vlády mohou podtrhnout i údaje z průzkumu Asociace malých a středních podniků. Z něj vyplývá, že podle mínění tří pětin šéfů dotazovaných firem nelze získat veřejnou zakázku bez korupce. Z dalších informací se lze rovněž dozvědět, že průměrná výše „provize“ ve veřejném sektoru činí zhruba 16 procent, v soukromém pak asi 9 procent. Dotázaní navíc dodávají, že v soukromé oblasti se lze dostat k zakázkám i bez úplatku. Ve veřejném sektoru jsou prý naopak výběrová řízení většinou vypsána tak, že jsou de facto ušita na míru konkrétnímu uchazeči a ti ostatní tvoří jen nezbytný a často i předem domluvený kompars.