Ta měla podle zjištění vyšetřovatelů požádat vojenské špiony o to, aby sledovali manželku bývalého premiéra. Nagyová svůj postup hájí tím, že šlo o snahu prověřit podezřelé lidi, kteří se měli pohybovat v okolí Radky Nečasové a mohli ohrozit její bezpečnost. Vyšetřovatelé spolu se státním zástupcem dospěli k názoru, že ji zneužila k pokusu získat kompromitující materiály. Případ pomalu směřuje k soudu.
Na něm bude záležet, které verzi uvěří, zda dění kolem vojenského zpravodajství vyhodnotí jako trestný čin, případně přestupek a zda nakonec bude někdo potrestán. Pozici Jany Nagyové oslabuje přiznání Milana Kovandy. Ten nepopírá, že se na něj Nagyová obrátila a že jejímu přání vyhověl. Zachoval se stejně jako jeho předchůdce dnes už rovněž bývalý šéf Vojenského zpravodajství Ondřej Páleník.
Ministr Picek na veřejnosti v této souvislosti připustil pochybení jednotlivců a naopak popíral selhání systému. Vzhledem k tomu, že přání ve své době vlivné šéfové premiérova kabinetu podlehli hned dva generálové, nelze tuto kauzu vnímat jako ojedinělé vybočení z perfektně fungujícího soukolí vojenské tajné služby. Také kvůli informacím, které se nedávno objevily v médiích.
Konkrétně se týkají toho, že do případu sledování Nečasovy manželky měli být údajně zapojeni lidé z odboru vnitřní kontroly. Tedy ze složky, která by měla dohlížet na to, aby aktivity vojenského zpravodajství nevybočily ze zákonem daných mantinelů. Pokud by se tato informace potvrdila, došlo by naopak k výraznému selhání kontrolního systému. Byť se mnohým zneužití tajné služby ke sledování sokyně v lásce může jevit jako směšná banalita, špatně fungující kontrolní mechanismus by se mohl podobně negativně projevit i v případě jiných, daleko závažnějších pokusů o zneužití vojenského zpravodajství.
Právě tento moment je z kauzy Jany Nagyové jedním z nejdůležitějších, přitom prakticky nikoho nezajímá.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz