V únoru předložil jeden z poslanců za ODS návrh, který od roku 2016 osvobozuje firmy podílející se na znečišťování ovzduší od příslušných poplatků, s výjimkou tuhých látek, pro které má být zlomovou hranicí rok 2021. Což je v příkrém rozporu s postojem kabinetu. Ten se ve sněmovně sice opírá o pohodlnou většinu, ale v tomto případě mu to zatím není nic platné. Návrh totiž podpořila část občanských demokratů, představitelů TOP 09, někteří sociální demokraté a komunisté. Stačilo to k tomu, aby zmiňovaná změna v poplatcích za znečišťování ovzduší prošla.
Dnes se tato záležitost projednávala v Senátu. V něm má většinu levice. Horní parlamentní komora tak může vracet nejrůznější vládou prosazené návrhy zpět do sněmovny, a tím jí komplikovat život. V případě poplatků to neplatí. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS naopak prosadil, aby zmiňované sankce nejenom nezmizely, ale postupně se navyšovaly. V obou parlamentních komorách tak občanský demokrat dosáhl toho, co chtěl. V obou případech takovýto postoj podpořili zákonodárci tak říkajíc napříč politickým spektrem. Přesto spor zatím neskončil remízou. Naopak stále blíže porážce je paradoxně ministr životního prostředí. Nedojde-li k zásadní změně v postoji poslanců, potom bude názor většiny senátorů přehlasován.
V této konkrétní záležitosti tak stále existuje velmi reálná možnost, že poplatky budou od roku 2016, respektive 2021, skutečně zrušeny. Obhájci tohoto kroku argumentují tím, že pokud by k tomu nedošlo, muselo by se to promítnout do cen. Doplatili by na to podle nich v konečné fázi občané. Zjednodušeně řečeno, sice by se jim lépe dýchalo, ale měli by kvůli tomu v peněžence o pár korun méně. V oblastech, kde by se v určitých dnech měli lidé vydávat ven snad jen s plynovou maskou, by patrně menší finanční újmu oželeli. Vynahradilo by jim to kvalitnější ovzduší a úbytek zdravotních problémů. Pokud politici argumentují opačně, možná to ocení kromě firem jen hrstka z ohrožených občanů.
Optikou zastánců zrušení poplatků nahlíženo je s podivem, že takto smýšlející zákonodárci nezakázali dejme tomu reklamu. Na ni firmy vynakládají někdy i větší prostředky než na zmiňované poplatky a pochopitelně je dostávají zpět z ceny prodávaných výrobků, nebo služeb. Tedy z peněženek občanů.
Navíc nadnárodní firmy se v zahraničí musí vyrovnávat s mnohem přísnějšími požadavky. A ty se netýkají pouze případných poplatků za znečištění, ale investic do moderních technologií, které jsou k životnímu prostředí mnohem šetrnější. Ačkoli pouze poplatky problém se znečištěným ovzduším nevyřeší, jsou určitou negativní motivací k tomu, aby se firmy snažily vypouštět méně škodlivin. Zároveň jejich zachování či případné zvýšení může vysílat signál, že firmy nebudou moci spoléhat na shovívavost místních předpisů a budou se muset přizpůsobovat standardům zemí, které nejsou k negativnímu vlivu podniků na stav životního prostředí tak vstřícné. V neposlední řadě, pokud má být konkurenceschopnost firem založena také na benevolenci ke znečišťování ovzduší, není to v delším horizontu udržitelná strategie.
Zároveň nelze opomíjet i vliv menších znečišťovatelů ovzduší. A tím jsou v celé řadě měst a obcí domácnosti. Když začne topná sezona, zamoří okolí zplodinami z komínů, které bývají často jedovatější než v případě velkých podniků. Řeč může být o pálení nejrůznějších plastů a podobně. Proto je dobře, že senátoři ponechali v příslušném zákonu povinné revize na kotle na tuhá paliva a že do roku 2022 by ty zastaralé měly být vyměněny.
Bude-li podobný tlak vyvíjen jak na firmy, tak i na domácnosti, potom by se lidem nejenom v zamořených oblastech mělo dýchat lépe. I když vzhledem k síle lobbingu to zatím není příliš reálné. Jak tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek, existují chvíle, kdy vláda může navrhnout cokoliv, ale jistá lobby napříč politickým spektrem si stejně prosadí svoje.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
