Dokázal to v době, kdy ODS byla součástí mimořádně nepopulární koaliční vlády. Pospíšil byl z ní odstraněn v červnu téhož roku, v momentu kdy patřil k nejpopulárnějším politikům v zemi. Oficiální důvody ukončení jeho působení v čele ministerstva spravedlnosti nebyly příliš věrohodné. Konec Pospíšilova vládního angažmá byl spojován spíše s kroky, které činil v soustavě státního zastupitelství. Některé personální změny přispěly k jeho lepšímu fungování a posílily jeho nezávislost.
V této souvislosti je paradoxní, že to byl právě Jiří Pospíšil, kdo do některých funkcí instaloval lidi typu Vlastimila Rampuly, kteří jeho činnost spíše spojovali s nejrůznějšími politickými tlaky, než aby je odráželi. V souvislosti s Pospíšilovým působením v resortu spravedlnosti lze rovněž připomenout jeho podporu tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké v souvislosti s kontroverzním ovlivněním průběhu kauzy Jiřího Čunka.
Zkrátka působení Jiřího Pospíšila ve vládě nebylo černobílé. Jeho snaha rozvázat ruce justici kontrastovala s blízkou vazbou na kontroverzního politika mediálně přiřazovaného do kategorie tzv. kmotrů Romana Jurečka.
Podobně nejednoznačně je potřeba nahlížet i na jeho rozhodnutí opustit ODS. Nesouvisí pouze s tím, že by neunesl volební porážku v boji o místopředsednické křeslo na posledním kongresu občanských demokratů. Spíše je výsledkem dlouhodobějšího procesu, ve kterém si Jiří Pospíšil mohl ověřovat těžko překonatelný rozpor. Na jedné straně se těšil velké důvěře voličů. Svědčily o tom nejenom žebříčky popularity, ale i výsledky voleb. O těch krajských už byla řeč. V době dramatického propadu preferencí dovedl Pospíšil občanské demokraty k téměř jedenácti procentnímu zisku ve volbách sněmovních. Po Praze to byl druhý nejlepší výsledek. Pospíšil zároveň získal téměř 37 procent preferenčních hlasů.
Dá se z toho vyvodit, že jak v krajských tak i sněmovních volbách pomohl Jiří Pospíšil k relativně slušnému výsledku ODS. Opačně to tvrdit nelze. Přesto byl uvnitř stany velmi nepopulární a svým způsobem nechtěný. Nelze se proto divit tomu, že nevyslyšel výzvy svých bývalých stranických kolegů, aby se získaných mandátů vzdal. Naopak si je ponechal a může jich využít v případu, že by se rozhodl změnit politické angažmá.
Kdysi opustil potápějící se Občanskou demokratickou alianci a posunul se do ODS. Nyní by mohl od občanských demokratů zamířit do TOP 09. Z některých výroků Miroslava Kalouska se zdá, že by to místopředseda této strany docela přivítal.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
