Jednak je to stížnost senátorů podaná k Ústavnímu soudu. U ní není jisté, zda bude mít na rozsah Klausovy amnestie vliv. Snaha čelit negativním dopadům na spravedlnost se objevuje i v konkrétních případech. Tak například Městský soud v Praze podal ústavní stížnost kvůli kauze Františka Chvalovského.

Ten měl připravit podvodem Komerční banku o zhruba jednu a půl miliardy korun. Půjčoval si peníze na údajný nákup masa, chmele, nebo zboží a takto získané finance použil na úplně jiné účely. Například šlo i o splácení starých dluhů. Chvalovský byl tehdy kvůli své fotbalové funkci veřejně známý, měl dobré kontakty na politiky, což mu otevíralo nejrůznější dveře. Některé z nich patřily i vedení Komerční banky. Bez jeho vědomí by jen obtížně mohl z bankovního domu vysát stovky milionů. Mimo jiné musel management rozhodovat o podivném zvýhodnění některých klientů, kteří si i při neplnění podmínek, mohli dále půjčovat. Do této kategorie patřil rovněž František Chvalovský.

Kvůli zmiňovaným machinacím byl v únoru 2001 obviněn z úvěrového podvodu a vzat do vazby. Z ní byl po několika měsících propuštěn na kauci. V roce 2011 dospěl případ k rozsudku. Chvalovský se proti němu odvolal, proto nebyl pravomocný. Znamená to, že tato kauza nebyla uzavřena ani po více než deseti letech. Proto by se na ni mohla vztahovat amnestie. Předseda trestního senátu Městského soudu v Praze s tím není ztotožněn. Proto podal už zmiňovanou ústavní stížnost. Až do jejího posouzení zůstane otevřené, zda trestní stíhání Chvalovského definitivně skončí, nebo bude i nadále pokračovat.