Petr Hartman: Sobotkova orientace na Čínu

16.12.2014 22:07

V dubnu letošního roku označil premiér Bohuslav Sobotka za jednu ze svých priorit rozvoj česko-čínských vztahů. Zároveň dodal, že není dobré ignorovat Čínu jako silného hospodářského partnera. Naopak je to podle něj v rozporu se zájmy Česka.

Petr Hartman: Sobotkova orientace na Čínu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Není proto divu, že po kontroverzních výrocích prezidenta Miloše Zemana v Číně se ho zastal. V interpelacích v Poslanecké sněmovně Bohuslav Sobotka odmítl, že by návštěva hlavy státu byla ostudou zahraniční politiky. Nazval ji naplněním vládní koncepce. Do ní zapadají i Sobotkova slova po setkání s čínským premiérem při příležitosti summitu v Bělehradě. Konkrétně by se podle předsedy vlády mohlo stát Česko vstupní branou pro čínské podnikatele do Evropské unie.

Tato asijská mocnost představuje po USA druhého největšího obchodního partnera unie. Dovoz z Číny zhruba dvojnásobně převyšuje unijní vývoz do této země. Přitom ceny některých produktů vyvolávají podezření z dumpingu. Zjednodušeně řečeno, cena je nižší než výrobní náklady. V neposlední řadě vděčí Čína za svůj hospodářský rozmach mimo jiné také pošlapávání lidských práv, včetně těch sociálních, nebo devastaci životního prostředí.

Navzdory tomu všemu je o ekonomickou spolupráci s Čínou nejenom na starém kontinentu velký zájem. Přitažlivost vyvolávají miliardové investice, které se snaží tato země uplatnit ve světě. Nejedná se pouze o vstup do firem, nebo o pořizování nemovitostí, ale také o nákup vládních dluhů a nejrůznějších strategických aktiv.

Sobotkova vláda se snaží této příležitosti využít tím, že klade větší důraz na ekonomickou diplomacii než tu lidskoprávní, což čínským představitelům vyhovuje. Raději poslouchají slova o tom, jak se od Číny učit stabilizovat společnost, než kritiku porušování lidských práv nejenom v okupovaném Tibetu.

Následující měsíce, či spíše roky názorně ukáží, nakolik se tento pragmatismus České republice vyplatí. Pro Čínu jsou zajímavější země typu Německa, nebo Velké Británie.

Přesto výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2013 dokazuje, že Česko není úplně stranou čínského zájmu. V tomto dokumentu se mimo jiné píše o tom, že jednoznačnou prioritou Čínské lidové republiky a jejích zpravodajských služeb bylo upevňování a další rozšiřování vlivových kapacit v České republice, při kterém využívají zejména ekonomických argumentů. Ve zmiňované výroční zprávě se také uvádí, že špioni nemají pouze diplomatické krytí, ale vystupují rovněž například jako podnikatelé.

Proto by se nemělo zapomínat na to, že nejde pouze o peníze, chcete-li o investice, ale také o vliv a o moc. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…