Není proto divu, že po kontroverzních výrocích prezidenta Miloše Zemana v Číně se ho zastal. V interpelacích v Poslanecké sněmovně Bohuslav Sobotka odmítl, že by návštěva hlavy státu byla ostudou zahraniční politiky. Nazval ji naplněním vládní koncepce. Do ní zapadají i Sobotkova slova po setkání s čínským premiérem při příležitosti summitu v Bělehradě. Konkrétně by se podle předsedy vlády mohlo stát Česko vstupní branou pro čínské podnikatele do Evropské unie.

Tato asijská mocnost představuje po USA druhého největšího obchodního partnera unie. Dovoz z Číny zhruba dvojnásobně převyšuje unijní vývoz do této země. Přitom ceny některých produktů vyvolávají podezření z dumpingu. Zjednodušeně řečeno, cena je nižší než výrobní náklady. V neposlední řadě vděčí Čína za svůj hospodářský rozmach mimo jiné také pošlapávání lidských práv, včetně těch sociálních, nebo devastaci životního prostředí.

Navzdory tomu všemu je o ekonomickou spolupráci s Čínou nejenom na starém kontinentu velký zájem. Přitažlivost vyvolávají miliardové investice, které se snaží tato země uplatnit ve světě. Nejedná se pouze o vstup do firem, nebo o pořizování nemovitostí, ale také o nákup vládních dluhů a nejrůznějších strategických aktiv.