Ty většinou mohou převyšovat sumu, kterou by člověk získal zpět za poplatky v případě, že by u soudu vyhrál.  

Na webové stránce zmiňované iniciativy se tvrdí, že české soudy tuto náhradu běžně nepřiznávají subjektům, které mají svá vlastní právní oddělení a nepotřebují si najímat advokáty.  

Žena, která prohrála spor s Českou spořitelnou a nezískala zpět zhruba 7000 korun, se mohla názorně přesvědčit o tom, že optimismus nebyl na místě. Podle rozsudku musí uhradit náklady řízení. Přitom spořitelna, stejně jako drtivá většina bankovních domů, má vlastní právní oddělení. Ze soudního verdiktu vyplývá, že tvrzení z webu Poplatkyzpet.cz neodpovídá úplně realitě.  

Klienti, kteří se do boje za navrácení poplatků pustili, musí doufat, že na další části tvrzení se nic nezmění. Konkrétně na té, kde jsou lidé ujišťováni, že náklady řízení bankám uhradí za ně společnost, která je zastupuje a která žaloby podávala. Vzhledem k nejnovějšímu verdiktu Ústavního soudu je totiž pravděpodobné, že právní bitvu s bankami prohrají.  

Ostatně dosavadní skóre, kdy se porážky počítají ve stovkách a vítězství v jednotkách, to názorně ukazovalo ještě před nejnovějším verdiktem Ústavního soudu. Jeho výrok lze považovat spíše za definitivní zlom odporu.  

Alespoň právníci hájící nespokojené bankovní zákazníky hodlají vyzvat své klienty ke stáhnutí doposud nerozhodnutých žalob. Byť poplatek za vedení účtu k hypotečnímu nebo spotřebitelskému úvěru, případně úvěru ze stavebního spoření vyhrál za loňský rok anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek, je podle názoru soudů účtován v souladu s příslušnými zákony a předpisy.  

Přesto zaznamenala iniciativa Poplatkyzpet.cz jeden úspěch. Soudní spory o poplatky přispěly k tomu, že některé banky je postupně zrušily. Po, dalo by se říci, drtivém vítězství bank, nelze vyloučit, že se mohou vrátit zpět. Případně peníze za zrušené poplatky mohou banky získat jiným způsobem, například vyšším úrokem.