Vzhledem k pohodlné většině v dolní parlamentní komoře nebude mít Sobotkův kabinet problém navrhovaný rozpočet prosadit. Ostatně na jeho přípravě usilovně pracoval už řadu měsíců a opakovaně ho konzultoval jak s odboráři, tak i se zaměstnavateli.   

Výsledek této aktivity však není z dosavadních zvyklostí se vymykající státní rozpočet. V době, kdy má ekonomika růst kolem dvou procent, nelze vydávat plánovaný stomiliardový deficit za mimořádný úspěch. Tím spíš, že v posledních letech se rozpočtový schodek na papíře výrazně lišil od toho ve skutečnosti. V reálu byl o desítky miliard nižší.  

V tomto trendu mohl kabinet pokračovat. Přesto rozdíl mezi výdaji a příjmy neklesl pod stomiliardovou hranici. Vysvětlení jeho počíná, není příliš složité. Sobotkova vláda zvyšuje výdaje. Namátkou stačí připomenout valorizaci důchodů, růst platů státních zaměstnanců a podobně. I když pomocí ekonomického růstu a částečně i lepšího výběru daní získá do rozpočtu více peněz, stejně to nestačí k tomu, aby plánovaný deficit klesnul.  

Byť jeho podíl k hrubému domácímu produktu zůstane pod třemi procenty, tedy pod hranicí jednoho z tzv. maastrichtských kritérií. Ke splnění tohoto požadavku se dá dobrat různým způsobem. Třeba tím, že roste-li hrubý domácí produkt, můžete schodek zachovat nebo i mírně zvýšit, přesto se v propočtu dostanete pod tři procenta. Až následující měsíce názorně ukáží, zda vláda svými většími výdaji skutečně podpořila ekonomický růst v zemi, nebo pouze využila lepší kondice tuzemského hospodářství k tomu, aby mohla plnit nejrůznější předvolební sliby a tím více utrácet.  

Už v tuto chvíli je zřejmé, že lze zapomenout na slib ministra financí. Ten ještě před několika měsíci prohlašoval, že v roce 2017 bude stát hospodařit vyrovnaně. Vzhledem k plánovanému stomiliardovému schodku příští rok, to není pravděpodobné. Ostatně rozpočtový výhled Sobotkova kabinetu počítá s tím, že v roce 2017 by měl být deficit jen o pět miliard nižší než v příštím roce.