Nedávno zase hygienici zakázali tamní vodu nejen pít, ale i z ní připravovat jídlo či používat k mytí.

Odhlédneme-li od emocí, není přitom žádná z uvedených informací zase tak velkým překvapením.

Platí to zejména o vysoké ceně vody. Ta je především důsledkem řešení, které zvolilo vedení obce – totiž vybudovat vodohospodářskou infrastrukturu (vodovod, kanalizaci a čistírnu odpadních vod) jen pro malé území za použití finančních prostředků soukromého investora.

Špatná volba

Tento model by měl být přitom varovným příkladem pro všechny, kteří usilují o atomizaci velkých vodohospodářských společností, neboť se domnívají, že vlastní správou sítí zabrání odlivu finančních prostředků do zahraničí a ještě se ušetří. Odběratele vody získávají obvykle sliby, že ceny vodného a stočného v takovém případě neporostou.

Důsledkem atomizace však může být pravý opak. Je jistě na zváženou, jak velká má být oblast působnosti správců vodohospodářských sítí a revidovat je možné i dlouhodobé smlouvy, které mají města, obce či jejich svazky uzavřeny s velkými vodohospodářskými společnostmi.