Místo starostí, kde ušetřit a sehnat peníze na státní dluhy, mají noví členové vlády tak, jako ti minulí, hlavní zájem na utracení dalších miliard za něco, co stát, soudě dle názoru ekonomických autorit i obyčejných lidí, zcela evidentně nepotřebuje. Ke všemu tomu se nechal prezident, který se pasoval do role vládnoucího monarchy, slyšet, že je třeba opět přilákat zahraniční investory, jako by si nebyl vědom toho, co v minulosti takovýmto vstřícným gestem vůči cizákům již naši zemi napáchal, nemluvě o tom, že zastupitelská demokracie je pojem, který ho nezajímá, neboť ústavní zvyklosti jsou při jeho vnímání politických pravidel zcela idiotské.
Pro osvěžení paměti ohledně bývalé produkce naší vlasti uvádím: ČR byla cukrovarskou velmocí, dnes můžeme jen vzpomínat na zavřené a někde i zbourané moderní cukrovary, jako například v Hrochově Týnci. Naše ryze české tukové produkty jako je Perla, Flora či Hera, jsou vyráběny v jiných zemích. Výroba proslulé kávy Jihlavanka se přesunula do Vídně. Ryze český Sunar se dováží z velké Británie, čokoládové hvězdy Orion a oplatek Delissa se vyrábí ve Švýcarsku. Stejně na tom je sedlčanský Hermelín, ten se pro změnu vyrábí v Polsku a například autobaterie Akuma se vyrábí v Itálii. Výroba zápalek Solo Sušice probíhá v Indii, ETA se vyrábí v Číně, kde se za chvíli budou vyrábět i Škodovky a takto by se dala vyjmenovat celá řada dalších zcela zrušených průmyslových odvětví, která byla za hubičku prodána zahraničním vlastníkům, a to mnohdy s desetiletými daňovými prázdninami.
Nikdo z minulé ani současné politické garnitury neřeší, že jednou z hlavních žab na českém finančním prameni jsou banky a také automobilový průmysl, obchodní řetězce a vlastně všechny firmy vlastněné zahraničními investory, které svůj nemalý zisk odvádí do zemí, kde sídlí jejich majitelé. V rámci celé ČR odchází 70% daní do jiných zemí. Politici v čele se Zemanem vytvořili nevýhodné ekonomické prostředí, které zcela evidentně z naší země učinilo námezdní sílu západu. Paradoxně všem těmto zahraničním firmám stát vykouzlil mnohaleté daňové prázdniny a naopak vlastním českým firmám zvedl a dále zvedá daně, a tím přivolal nechuť prosperujících firem odvádět daně ve své rodné zemi. Došlo to tak daleko, že raději přesouvají svoje sídla do daňových rájů. No řekněte, nezbabrali to ti naši politici?
Třešničkou na našem připáleném politickém dortu je jmenování neúspěšného prezidentského kandidáta Fischera do pozice ministra financí. Občan by si řekl, že takového člověka, který si nedokáže ošéfovat ekonomiku svojí politické kampaně, by za ministra financí asi nechtěl a ejhle, jakmile je někdo v ČR jmenován ministrem financí, dluhy rázem mizí a Fischer se stává čistým, jak právě rozkvetlé poupátko. Tato volba mně daleko více, než dobrý výběr vhodné osobnosti, připomíná spíše zatlučení dalšího hřebíku do jeho politické rakve, ne- li rakve ekonomiky naší země.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
