Postavy hrají skvělá Simona Stašová a přesvědčivý Oldřich Vízner.
Již na lístcích jsem si nemohl nevšimnout loga společnosti Agrofert. Ostatně proč by nemohla česká firma podporovat české divadlo a to v pozici generálního partnera? Na tom by jistě nebylo nic, co by si zasloužilo kritický odsudek. Méně jsem již chápal to, že ihned po vstupu do divadla na nás trčel dvoumetrový panel s plakátem - „ ANO – bude líp!“. A vedle něj stánek s předvolební nabídkou hnutí ANO. Majitel Agrofertu byl vyfocen na všech možných vyobrazeních se svými kandidujícími ovečkami. Nechyběly ani ANO-bombónky a ANO-noviny, které hlásaly, že oni a ony to PROSTĚ zařídí. Pozoroval jsem návštěvníky vyprodaného představení. Tvářili se netečně, jakoby se dokonce báli byť jen očima potkat s lákavou předvolební agitkou. Po představení však následoval atak číslo dvě. U stánku stála usměvavá paní a nabízela divákům své ANO zboží. A tady už nad strachem z přímého kontaktu s ANO produkcí převládal pocit bezbřehé trapnosti a kýče, který ostře kontrastoval s právě skončeným divadelním kusem.
Divadlo principála Karla Heřmánka jde tak říkajíc s dobou. A není to poprvé, i když tentokráte způsobem, který devalvuje umělecký stánek zdrcujícím způsobem. Proti gustu žádný dišputát, ale čeho je moc, toho bývá příliš. Své by o tom mohl vyprávět i Richard Krajčo aj.
Nabízejí se mnohé další otázky. Nejpopulárnější, nejmocnější a nejvlivnější člen vlády, druhý nejmajetnější občan ČR a majitel médií se nás snaží přesvědčit, že jeho politická mise nemá nic společné s jeho firmou. Opravdu? Tvrdí, že není politikem, že se šel jen dočasně obětovat pro naše blaho. PROSTĚ jen tak. Kdo tedy ten náročný předvolební cirkus platí? Andrej Babiš. To je přeci jasné. Ale jak vlastně? Ze svých osobních zdaněných příjmů? Z marketingového rozpočtu Agrofertu? Nebo nějak jinak?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Občané 2011