Pokud nemáte „hlavu vzhůru“, nejste „supr“ a nemáte už toho „dost“, pak budete jisto jistě zakuklený socialista či rovnou pravdoláskař. Pro jistotu si Vás někdo napíše na svůj seznam nepřátel. Mimochodem, co je tak asi opakem pravdoláskařů? Zřejmě to budou lžinenávistníci. Stačí k tomu málo. Musíte se přihlásit k odkazu velkého šamana české rádoby pravice a vyznávat jeho specifický ismus. Život je pak jednodušší, fixace na modlu se stává navigací v tom komplikovaném světě.

Favorit blížících se voleb si svou nemalou porci nesnášenlivosti zanesl rovnou do své domovské stáje. Nedostatečně saturováni kandidáti se obracejí na soudy, aby změnily pořadí na kandidátkách jejich partaje. Ve stejné době si bere hradní kancléř neplacené volno a jede sbírat hlasy přátel do Zlína a blízkého okolí. Do Parlamentu míří i flexibilní křesťanská strana, možná posílena o úspěch v nedávných církevních restitucích. Zelení se jako již tradičně před volbami rozpůlili a nabízejí dvě značky, aby tím uspokojili i náročnější publikum. Ano, aha, pak je tady ještě nabídka impéria Agrofert a česko-japonské cestovní kanceláře. Prý je třeba zaútočit na ty, kteří to až příliš dobře uměli s erárem, pumpovali dotace a začínali svůj byznys s podivnými zdroji a kontakty atd. Zárukou úspěchu je dobře zacílit na nepřítele. A kdo to jsou ti nepřátelé? To jsou přeci oni, ti druzí, ti ostatní,…

Své pozice pravděpodobně posílí i parlamentní opozice s komunistickou fasádou. Stačilo k tomu málo. Počkat si. Bývalá vládní jakoby pravice za sebou zanechala spoušť a nezakryjí to žádné sebevzletnější procesy a mantry. V pudu sebezáchovy hledá i ona své nepřátele. Je jim prezident a sjednocená levice.

Tudíž ohrožení demokracie, svobody, prosperity, … Což v překladu znamená ohrožení postů, pozic, vlivu a i beztrestnosti. To je sakra silný motiv.