Postoj naprosté většiny voličů se totiž v jednom ohledu naprosto shoduje. Zvolili strany, které jednoznačně slíbily změnu dosavadní vládní politiky. To se týká obou levicových stran, středových lidovců i populistických hnutí Andreje Babiše a Tomia Okamury.

Dosavadní vlády rozdělily zemi na dvě části, tedy na ty úspěšné a neúspěšné. Pravice vedená ODS, kterou posléze doplňovala Schwarzenbergova TOP 09, sázela na ty úspěšné, což samo o sobě není špatná strategie. Úspěšných je sice vždy méně než těch ostatních, jsou však aktivnější, častěji chodí k volbám a dokážou ovlivnit veřejné mínění. Pak se však ukázalo, že pravicové vlády včetně těch úřednických, které v jejich politice pokračovaly, nedokážou udržet většině lidí dosavadní životní úroveň a především nedokážou zabránit obavám, že se některým rodinám bude výrazně zhoršovat. Z úspěšných se najednou stala příliš malá menšina, která maximálně dokázala udržovat svůj majetek, navíc to dokázala pouze na úkor druhých.

Symbolem uplynulého sedmiletého období není korupčník, který předává obálky nepoctivým úředníkům, ale novodobý zbohatlík, který platí zaměstnancům nízké mzdy, inkasuje evropské dotace a jezdí nejnovějším modelem Audi, ze kterého nemusel platit daň z přidané hodnoty a jehož provoz financuje v rámci firemních nákladů.