Dříve to znamenalo sehnat topivo na chladnou polovinu roku, dnes se řeší ceny energií, a právě koncem roku se dá čekat, že zase rozhodne o nějakém novém cenovém růstu. A také, že dojde.  

Bude stačit, když vláda a sněmovna schválí novelu energetického zákona, která od příštího července zvýší ceny zvláště domácnostem, a především těm, které na elektřině šetří.  

Je to dlouhá historie, která je plná podobných osudových ran pro rodinné rozpočty. Všechno začalo po přelomu tisíciletí, když zdejší vláda rozhodla, že se bude trh s elektřinou liberalizovat.  

To přivítali příznivci svobodného trhu, protože z jejich pohledu právě svobodná soutěž zajistí co nejlepší ceny za co nejkvalitnější zboží. Je známo, jak to skončilo.  

Tuzemští výrobci a dodavatelé elektřiny v čele se státní společností ČEZ si začali za dodávku elektřiny účtovat stejnou cenu jako němečtí výrobci. Odůvodnění bylo prosté, jsme přece součástí středoevropského trhu, o kterém rozhoduje poptávka a nabídka v ekonomicky nejsilnější zemi.  

Ceny se zvětšily zhruba na dvojnásobek, s nástupem krize se však objevila naděje. Ceny energií začaly klesat v celé Evropě, a to se mohlo projevit i na české elektřině.  

Ovšem do toho přišel další vládní projekt, který podpořil údajně lacinou energii z obnovitelných zdrojů. Nakonec se ukázalo, že je také dost drahá, proto se zavedl speciální příplatek, kterým spotřebitelé hradili zvýšené náklady.  

Cena elektřiny pro spotřebitele se tak udržela na předkrizové úrovni, dokonce ještě rostla tempem několik procent ročně.  

To se mělo změnit letos, když se měl projevit nedávný ještě hlubší propad cen. Opravdu lidé v průměru desetinu výdajů na elektřinu ušetří.  

To se však nelíbilo České národní bance, která se obávala, že pád cen elektřiny způsobí zhoubnou deflaci. Proto devalvovala korunu a zdražila všechno ostatní. Fakticky se ani tentokrát na elektřině neušetřilo.  

Letos vláda přichází s novým opatřením, které cenu elektřiny domácnostem opět zdraží. Poplatek za obnovitelné zdroje se nebude platit z odebraného proudu, ale za velikost jističe. Vydělají na tom průmyslové podniky, ale prodělají zvláště domácnosti s nižším odběrem, které elektřinou netopí ani neohřívají vodu.  

Elektrická cenová anabáze způsobila, že průměrná česká domácnost platí za elektrický proud v přepočtu na kupní sílu o něco víc než průměrnou cenu. Už dnes jsou na tom významně hůře ti, kdo mají nižší spotřebu.  

Platí však vysokou sazbu za připojení a vyšší cenu za dodanou kilowatthodinu neplatí v Evropě nikdo. Tento nepoměr se vládním zásahem ještě prohloubí.  

Elektřina je drahá všude na světě, například Němci platí nesrovnatelně víc, i když vzhledem k jejich výdělkům je to nemusí tolik bolet. Ovšem vysoké ceny elektřiny se využívají v investicích do nových elektráren.  

Čtěte také: Jádro je stále dražší, fotovoltaika zlevňuje, upozorňuje ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost

V Česku se však významně neinvestuje, s výjimkou některých obnovitelných zdrojů, především spalování bioplynu a biomasy. Ani neexistuje představa, jakým směrem by se měla energetika dále rozvíjet.  

Kdyby byla vláda v řešení otázky budoucnosti energetiky stejně vynalézavá jako při zvyšování cen, pak bychom nemuseli mít nejmenší obavy.