Z toho je jasné, že změna ve Strakově akademii zase tak velkou událostí není, protože se z prosté zkušenosti dá čekat v nejbližší době něco podobného.
Zajímavá je spíše otázka, proč k tak častým změnám dochází. Petr Nečas byl donucen odstoupit v reakci na policejní vyšetřování, to je ale pouze vnější důvod a okolnosti jeho pádu mají hlubší kořeny.
Česká politika stojí, jak známo, na kartelech. Za první republiky se hlavní kartel jmenoval „Pětka“, později jsme měli Národní frontu, pak opoziční smlouvu. Vtip je v tom, že si několik stran monopolizuje z nějakého důvodu moc. Stejně se chová i koalice pravicových stran z posledních let, která často zdůvodňuje existenci tím, že zabraňuje v nástupu k moci komunistům.
Z tak bohulibého důvodu tedy vzniká kartel, jehož stabilita závisí na dohodě a spokojenosti všech jeho účastníků. Zaručit průběžnou spokojenost stran z kartelu respektive z koalice je těžký úkol, který musí zvládnout premiér. Proto čeští premiéři tolik nevládnou, ale jen uklidňují jeden po druhém všechny konflikty.
Hledání rovnováhy v kartelu je obtížná práce a vyžaduje neustále obchodování s funkcemi a různé jiné zákulisní praktiky.
Bylo vidět, že Nečas je po třech letech takové práce vyčerpán, navíc jeho uklidňovací aktivity zašly příliš daleko. Obchodování s funkcemi bylo najednou označeno za korupci a státní zástupci navíc začali klást nepříjemné otázky. Pokud dochází při udržování kartelu ke korupci, kdo tedy celý tento systém financuje? Tady by mohli mít místo oni proslulí kmotři či podnikatelé v politice, kteří vyvádějí peníze ze státního rozpočtu, část z nich ale vracejí do kapes politiků ve státní exekutivě, aby udrželi příslušný mocenský kartel.
Z toho je vidět, kde leží hlavní nebezpečí tuzemských politických kartelů. Není jí pouze práce bezpečnostních složek, ale také veřejný dohled obecně. Mimo jiné to znamená, že čím je politický kartel robustnější a výkonnější, tím větší mu hrozí riziko, že se nějaké špinavé praktiky dostanou ven a jeho stabilitu ohrozí. Proto není možné, aby se například jediná česká vláda udržela během celých čtyř let volebního období.
Dnes se zdá velmi pravděpodobné, že si kartelový systém poradí i s pádem Petra Nečase, jde koneckonců o očekávanou komplikaci. Zruční technologové moci už nabídli alternativu, tentokrát nepodplatitelnou premiérku Miroslavu Němcovou, která udrží stejnou mocenskou strukturu až do voleb v květnu 2014. Potíže může způsobit prezident Miloš Zeman, on sám však byl architektem nejdůležitějšího z polistopadových politických kartelů, tedy opoziční smlouvy, a dohoda s ním asi bude možná.
„Nic se nestalo, jedeme dál,“ říkal Petr Nečas a bývalí kolegové si to budou moci říkat i bez něj.
Teoreticky může dojít ke změně k lepšímu, nestačí k ní však pouze předčasné volby, přidat se musí ještě nějaký zásah ve státním aparátu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
