Teď ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček vyšel společně s představiteli pojišťoven dlouholetému volání vstříc. Na internetových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny se objevily smlouvy s fakultními nemocnicemi, další ústavy prý budou pokračovat. Ovšem o financování zdravotnictví se z těchto smluv nedozví daňový poplatník prakticky nic.
Ukázalo se jen to, že zájmové skupiny ve zdravotnictví, někdo by řekl mafie, jsou minimálně jeden krok před těmi, kdo by je chtěli kontrolovat.
Ještě loni by se člověk ze smluv s nemocnicemi a jejich dodatků něco dozvěděl. Konkrétně by zjistil, které nemocnice mají lepší podmínky a které jsou na tom hůře. Bylo totiž běžné, že různé nemocnice braly za stejný výkon různé peníze, některé dostával dokonce dvakrát víc než jiné. To zmapoval účetní systém zvaný DRG, a právě tyto informace bylo ještě loni možné zjistit ze smluvní dokumentace.
Od letoška se však platí jinak. Bývalý ministr Martin Holcát účtování podle DRG víceméně zrušil a fakticky znovu zavedl paušální platby. Každá nemocnice dostane letos zhruba stejně peněz jako loni. Rozdělování peněz tedy nezávisí na kvalitě nebo počtu výkonů, ale především na dosavadních zvyklostech.
Ze smluv zdravotních pojišťoven se tak dozvíme pouze to, jaké zálohy budou nemocnicím platit. Za co jsou peníze utraceny, nebude nikdo vědět ani nadále. Dokonce nebude zveřejněno konečné vyúčtování, takže veřejnost nedostane k dispozici ani celkovou částku, kterou nemocnice z veřejných zdrojů dostanou.
Z dokumentů, které jsou publikovány, se občan nedozví ani další klíčovou informaci. Ambulantní služby se nabízejí zároveň v nemocnicích a v soukromé sféře. Podrobnější údaje ve smlouvách by mohly ukázat, jestli nemocniční nebo privátní sektor dokážou tyto služby poskytovat efektivněji. I tento údaj však zůstane zahalen závojem tajemství.
Chtějí nás opít rohlíkem, vlk se nažral a koza zůstala celá. Tato přísloví vystihují, co se zveřejněním smluv vlastně přihodilo.
Zástupci veřejnosti tedy utrpěli značnou porážku ve své snaze zlepšit nebo vůbec zavést kontrolu veřejných financí ve zdravotnictví a otázka znamená, jestli dokážou na protitah zájmových skupin či úřednictva nějak odpovědět.
Ukazuje se, že to vůbec nebude snadné. Získat přehled o tom, kolik výkonů udělá jednotlivá nemocnice a jestli za ně dostává spravedlivě zaplaceno, není dnes prakticky možné, i kdyby byly pojišťovny ochotny tyto informace nějakým způsobem vydat.
Prakticky nezbývá nic jiného než obnovit systém DRG, což ovšem může trvat dlouhou dobu. Další možností je zavést zdravotnický audit, který by ověřoval, v jaké kvalitě jednotlivé nemocnice léčí. Ani to není právě snadný podnik.
Při cestě ve směru lepší kontroly zdravotnických výdajů jsme tedy opět na začátku a cíl je daleko. Přesto z pochybného zveřejňování smluv pojišťoven s nemocnicemi vyplývá kromě informace o síle zájmových skupin ještě jedna pozitivní zpráva. Mnohem jasnější je právě cíl, kterého je třeba dosáhnout.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: rozhlas.cz
