Česko je toho názorným příkladem, protože prakticky zapomnělo na to, co lidé zažívali za Rakouska-Uherska a zvláště za první světové války, jejíž stoleté výročí si teď připomínáme.
Mechanismus likvidace vzpomínek na minulé události je v Česku dobře zaveden, jak třeba ukazuje opakování televizního seriálu Třicet případů majora Zemana. V dobře známé epizodě Mimikry se popisuje prostředí undergroundu. Scénáristé ze Státní bezpečnosti spojili tři motivy: produkci hudebních skupin, zabití mladé dívky předávkováním drog a únos letadla do Mnichova.
StB tak spojila tři motivy, kde byli protagonisty vlasatí mládenci, i když ve skutečnosti šlo o oddělené případy. Tím byla zdůvodněna společenská nebezpečnost nezávislé rockové scény a nutnost policejních zásahů proti hudebním skupinám.
Dnes se historie undergroundu hodnotí jinak. Šlo o chvályhodné hnutí avantgardní mládeže, která hudební produkcí protestovala proti komunistické diktatuře. Tímto výkladem se však zakryla důležitá stránka undergroundu, totiž jeho souvislost s kriminálním podsvětím. Kdo v sedmdesátých letech underground poznal, setkal se jak s avantgardními umělci, tak s kriminálníky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz