V rychlosti o co jde. Několik Romů si u Šabatové stěžovalo, že je realitní kanceláře diskriminují. Odmítají je prostě proto, že jsou Romové, aniž by o nich cokoli jiného věděli.

Vládní zaměstnanci realitky obratem otestovali a zjistili, že se to skutečně děje. Teď má jedna z realitních makléřek z ústeckého kraje na krku žalobu o omluvu a sto tisíc korun odškodného.

Domnívám se, že jakkoli je snaha Šabatové bojovat proti diskriminaci sympatická (od toho nakonec institut ombudsmana máme), v tomto případě jde o přešlap. Či přesněji řečeno o skok slona do porcelánu.

Problematické je už samo testování realitek. Je to v podstatě provokace, což je obecně problematický princip. Stát by neměl provokovat nezákonné jednání. Lze to snad ospravedlnit v případě testů integrity u státních úředníků v souvislosti s korupcí, ale pokud jde o vztahy mezi občany, je to už zcela jistě za hranou. 

I kdybychom ale připustili, že diskriminace je tak závažný problém, že při jeho řešení účel světí prostředky, museli bychom si položit otázku, jestli tímhle způsobem lze zamýšleného účelu dosáhnout. A odpověď zní – jednoznačně ne.