Petr Kokavec: Kdo bude prosazovat občanské zájmy?

14.04.2013 21:11 | Zprávy
autor: vasevec.cz

Průzkumy veřejného mínění potvrzují, že Češi patří v Evropě mezi největší skeptiky, a to nejen, co se týče důvěry ve vládu a národní parlament, ale také, co se týče nevládních organizací (NO). Jak ukázalo nedávno publikované celoevropské sociologické šetření Eurobarometer, Češi o významu NO často pochybují.

Petr Kokavec: Kdo bude prosazovat občanské zájmy?
Foto: Archiv
Popisek: Volební místnost

Za účinnější než členství v nich považují účast ve volbách. A to i přesto, že zvoleným zástupcům ve vládě a parlamentu důvěřuje jen zhruba pětina populace. Patrně je zde role NO v demokratickém veřejně-politickém procesu vnímána jako marginální. Přitom právě současné odcizení politického establishmentu občanům může narůstajícímu významu NO nahrávat.

Nevládní organizace a asociace (NO) jsou zbytečné podle čtyř z deseti Evropanů a podle stejného počtu českých občanů. Podle nich tyto různé typy na státu nezávislých organizací občané nepotřebují, protože mají jiné možnosti, jak ovlivnit politické rozhodování. Váhu nevládních organizací v politickém prostoru si uvědomují zejména Finové, Dánové nebo Nizozemci, kteří výraznou většinou tvrzení o zbytečnosti těchto organizací odmítají. Naopak v Rumunsku a Řecku převazují v tamní populaci negativní hlasy.

Jen necelá polovina Čechů si v širokém spektru nevládních organizací najde tu, která by sdílela jejich hodnoty a zájmy a měla jejich důvěru v politickém vyjednávání. Nutno připomenout, že NO zahrnují obchodní, průmyslové nebo zemědělské komory a sdružení, odbory, profesní organizace a další organizace, a stejně tak sdružení se společenskými, ekonomickými, kulturními nebo sportovními zájmy. Pokrývají tedy velmi širokou škálu zájmů, z nichž mnohé jsou pro utváření podmínek života v demokratické společnosti klíčové. Jak je ale patrné z výsledků průzkumu Eurobarometer, Češi společně s Estonci a Španěly hledají s těmito organizacemi společnou řeč hůře, než zbytek Evropanů. Mnohem větší propojení nevládních organizací se zájmy a důvěrou obyvatel bylo zjištěno v Nizozemí, Irsku a Skandinávií, ale také v Maďarsku, Černé Hoře nebo Rumunsku.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Babišův střet zájmů

Podle vás ho nevyřešil? Co by podle vás měl tedy přesně udělat? A proč je nutné, aby mu to posvětily evropské instituce? Já nevím, ale nejsme snad suverénní stát? Cožpak střet zájmů souvisí jen s dotacemi? A jestli je posvěcení důležité, proč se jich nezeptá nikdo jiný, když on sám to udělat nechce?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

13:02 Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

Malíř, sochař, hudebník, básník, designér, multimediální umělec ale také významný pedagog, glosátor …