Za účinnější než členství v nich považují účast ve volbách. A to i přesto, že zvoleným zástupcům ve vládě a parlamentu důvěřuje jen zhruba pětina populace. Patrně je zde role NO v demokratickém veřejně-politickém procesu vnímána jako marginální. Přitom právě současné odcizení politického establishmentu občanům může narůstajícímu významu NO nahrávat.
Nevládní organizace a asociace (NO) jsou zbytečné podle čtyř z deseti Evropanů a podle stejného počtu českých občanů. Podle nich tyto různé typy na státu nezávislých organizací občané nepotřebují, protože mají jiné možnosti, jak ovlivnit politické rozhodování. Váhu nevládních organizací v politickém prostoru si uvědomují zejména Finové, Dánové nebo Nizozemci, kteří výraznou většinou tvrzení o zbytečnosti těchto organizací odmítají. Naopak v Rumunsku a Řecku převazují v tamní populaci negativní hlasy.
Jen necelá polovina Čechů si v širokém spektru nevládních organizací najde tu, která by sdílela jejich hodnoty a zájmy a měla jejich důvěru v politickém vyjednávání. Nutno připomenout, že NO zahrnují obchodní, průmyslové nebo zemědělské komory a sdružení, odbory, profesní organizace a další organizace, a stejně tak sdružení se společenskými, ekonomickými, kulturními nebo sportovními zájmy. Pokrývají tedy velmi širokou škálu zájmů, z nichž mnohé jsou pro utváření podmínek života v demokratické společnosti klíčové. Jak je ale patrné z výsledků průzkumu Eurobarometer, Češi společně s Estonci a Španěly hledají s těmito organizacemi společnou řeč hůře, než zbytek Evropanů. Mnohem větší propojení nevládních organizací se zájmy a důvěrou obyvatel bylo zjištěno v Nizozemí, Irsku a Skandinávií, ale také v Maďarsku, Černé Hoře nebo Rumunsku.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Zrušení školného.
Paní Zajíčková, nebylo by možné řešit školné podobným způsobem jako v USA? To znamená dvě základní roviny. Jednak na školné šetří dopředu rodiče a další příbuzní. S tím v podstatě počítám i já a na školné vnoučat šetřím již od jejich narození. A pokud není našetřeno, tak si student prostě bude muset...
Další články z rubriky
13:02 Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka
Malíř, sochař, hudebník, básník, designér, multimediální umělec ale také významný pedagog, glosátor …
- 15:21 Petr Hampl: Češi v dějinách nové doby
- 9:16 Zdeněk Lanz: Nepřítel (samostatného) státu
- 19:30 Jana Šťastná a Yveta Rychtaříková: První vlaštovka směrem ke zlepšení stavu ve školství
- 18:05 Vladimír Ustyanovič: 5. května oslavíme výročí Pražského povstání, kdy Pražané povstali proti německým nacistům
- 15:21 Zdeněk Jemelík: Sjezd landsmanšaftu v Brně? No a?



