Podle aktuálního zjištění CVVM považují téměř tři čtvrtiny dospělé populace (72 %) současnou úroveň nezaměstnanosti za příliš vysokou. Za uplynulých deset let měl názor o nepřiměřeně vysoké míře nezaměstnanosti v populaci silnější zastoupení pouze v roce 2004, kdy jej zastávalo až 77 % lidí. V následujících letech se pak počet těchto názorů významně snižoval a v roce 2008 klesl na pouhých 36 %. Mezi lety 2008 až 2009 se ale toto mínění v populaci dramaticky rozšířilo na 65 %. Od roku 2009 názor o příliš vysoké míře nezaměstnanosti zastávají víceméně stabilně přibližně 2/3 obyvatel. Od posledního průzkumu loni v létě se tento názor v společnosti ještě rozšířil.
Každý druhý obyvatel se přitom domnívá, že se situace v blízké budoucnosti zhorší. Další zvyšování míry nezaměstnanosti očekává aktuálně 48 % obyvatel, obdobně jako loni, kdy to bylo rovných 50 %. Počet skeptiků je tak dnes dvojnásobně vyšší než v roce 2008.
Lidé jsou tak dnes, častěji než dříve, ochotni přijmout zaměstnání, které by vyžadovalo nižší úroveň kvalifikace nebo dovedností, vyžadovalo vyšší pracovní tempo, nebo mělo být vykonáváno ve zhoršených podmínkách.
I přes rostoucí obavy z nezaměstnanosti lze v průzkumech CVVM pozorovat jisté české specifikum; ochota lidí dojíždět za prací zůstává relativně nízká. Delší (např. dvouhodinové) dojíždění do práce by dnes bylo ochotno absolvovat jen 27 % dotázaných. Stejný počet lidí, by přijal práci v zahraničí a pouhých 16 % je ochotných se kvůli práci přestěhovat. Častá neochota stěhování se za prací víceméně stabilně přetrvává v celém průběhu sledování – od roku 2003. Ani objektivní zhoršení situace na trhu práce po roce 2008 a ani bující skepse v očekáváních obyvatel se na tom příliš neprojevily.
Mění se rovněž povědomí lidí o nezaměstnaných. Stále častěji připouštíme, že většina nezaměstnaných objektivně nemůže sehnat vůbec žádnou nebo vhodnou práci. V porovnání s rokem 2008 poklesl počet názorů, že většina nezaměstnaných jednoduše pracovat nechce, na polovinu – z 38 % na současných 19 %.
Najít vhodnou práci se tedy ukazuje jako stále větší problém. Přitom, jak uvádí nedávný průzkum GfK, dnes lidé v zaměstnání pociťují více stresu než v předchozích letech. Podle GfK až ¾ dotázaných zaměstnanců trpí dnes v práci stresem častěji než dříve. Stres zažívají především vysokoškolsky vzdělaní lidé a zaměstnanci na vedoucích pozicích. Jako nejčastější příčiny stresu jsou vedle mezilidských vztahů, velkého zatížení a nedostatečného ohodnocení zmiňovány právě faktory související s nejistotou zaměstnání jako propouštění, nebo reorganizace.
Obavy o místo jsou dnes také častým důvodem toho, že většina Čechů nedokáže kvalitně relaxovat. Stále méně lidí si dovolí vzít si dva nebo více týdnů dovolené vcelku, což je podle psychologů optimální doba na zrekreování a tzv. „zahození pracovních starostí za hlavu“. Na dovolené se dnes lidé mnohem častěji stresují pracovními telefonáty nebo e-maily. Současně je patrný nárůst trendu přeorganizovaných dovolených. Lidé si stanovují stále větší požadavky na dovolenou, které často nedokáží naplnit, nebo je dosáhnou jen s velkým vypjetím. Podle analýzy společnosti Zaměstnanci.com si o dovolené kvalitně odpočine pouhých 28 % lidí. Do práce se tak mnozí vracejí v ještě horším stavu než před dovolenou.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
