Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 17,9 %. Zářijový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než dva procentní body pomalejší vlivem všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce zářijové meziroční inflace od prognózy stejně jako v přechozích měsících podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny.

Jádrová inflace v září, stejně jako v srpnu, již dále nevzrostla, zůstává však vysoká. Projevuje se v ní předchozí kulminace domácích poptávkových tlaků a pokračující výrazný růst nákladů. Ten odráží eskalaci cen plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv doznívajícího post-covidového oživení domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla. Dynamika cen služeb v rámci jádrové inflace v září v podstatě stagnovala. Příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného, který byl doposud mimořádně silný, v průběhu třetího čtvrtletí mírně klesal.