Petr Meduna: O sebevraždách aneb Každý režim má své oběti, jen se jim říká jinak

12.09.2013 17:59 | Zprávy

V pondělí se prakticky ve všech médiích objevily statistiky sebevražd v České republice. Demografové zjistili, že jejich počet za posledních pár let vcelku výrazně stoupl. Pro příklad - ze 1375 v roce 2007 na 1647 v loňském roce. Jedná se tedy o 272 promarněných životů více. Sebevraždy páchají převážně muži (ženy jen v 17% případů) a odborníci také tvrdí, že vliv na zvyšující se tendenci mají také faktory, jako je ekonomická krize či politický vývoj v zemi. Jinými slovy lze tedy říci, že se jedná o oběti současného režimu. Nebo myslíte, že ne?

Petr Meduna: O sebevraždách aneb Každý režim má své oběti, jen se jim říká jinak
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto.

Tématu sebevražd se ve svém profesním životě věnoval i náš první prezident T. G. Masaryk. Není na škodu si jeho závěry přečíst a pokusit se jim věnovat pozornost. Příčin vedoucím k sebevraždám je podle Masaryka hned několik. Hlavními faktory jsou podle něj příroda (působení pozemské a kosmické) a člověk sám, tedy jinými slovy jeho poměry, ať už fyzické - i z hlediska psychického zdraví - anebo společenské či ekonomické. Z tohoto pohledu je včerejší statistika varující a toto téma by se nemělo nijak bagatelizovat. Ze statistik také vyplývá, že nejvíce sebevražd se událo právě v dobách ekonomické krize (u nás například v roce 1934, kdy jich bylo 4007). Z tohoto pohledu by mohly být tato čísla - počet sebevražd - jakýmsi zrcadlem společenské a ekonomické situace v tom či onom státě. Svádí mne to možná k trochu "plytkému" zobecnění, že k počtu sebevražd - pokud jejich číslo stoupalo od roku 2009 - přispěly i pravicové vlády a jejich ekonomické experimenty. Jedná se samozřejmě spíše o demagogii, ale jak se říká, na každém šprochu, pravdy trochu.

Prakticky každý nedemokratický režim je ve většině případů posuzován podle toho, kolik se na jeho území koná poprav, myšleno těch politických. Lidskoprávní bojovníci tyto počty skloňují při každé zmínce o Číně, Severní Koreji nebo Íránu. Počet sebevražd však nezmiňuje žádný z nich. A důvod? Je to snad jen "hra malých čísel"? Jedná se však o promarněné lidské životy, kde je i jednička číslo, které je v civilizovaném světě potřeba brát v potaz. Hraje roli dobrovolnost či nedobrovolnost odchodu ze světa? Lze namítat, že k popravě je člověk odsouzen - ať už oprávněně či neoprávněně - ale k sebevraždě přeci rovněž. Rozdíl je jen v osobě soudce, kterým je v případě sebevraždy člověk sám sobě. Také má však své důvody, jak už o nich psal Masaryk - zdravotní anebo obecně společenské či ekonomické. Ve výčtech by se dalo pokračovat. Hlavní myšlenkou však je etické a morální hledisko věci - má smrt popraveného "větší" cenu než smrt někoho, kdo si ji přivodil sám? Lze nad sebevrahy mávnout rukou a říct si: "Asi to byl nějaký magor."? V tomto ohledu však hraje roli spíše rčení "podle sebe, soudím tebe", kdy si mnoho lidí neumí vůbec představit, že by si sáhlo na život.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Dobrý den.

Čeho se bojíte víc? STAČILA nebo SPOLU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Vláda zkomplikovala život nejen školám

13:57 Jiří Paroubek: Vláda zkomplikovala život nejen školám

Novela školského zákona obsahuje řadu pozitivních i kontroverzních změn a vytváří obcím jeden velký …