Nová předsedkyně Rady ministrů , nástupkyně Donalda Tuska, ho ale odvážně „vykázala“ na post maršálka Sejmu. S velkou mírou pravděpodobnosti je to přinejmenším pro nejbližší dobu konec Sikorského ambicí, které projevoval nejen při osnování tzv. Východního partnerství nebo na počátku ukrajinské krize.
Před pár dny Radek Sikorski šokoval rozhovorem pro americký portál Politico, ve kterém uvedl, že v roce 2008 v průběhu návštěvy předsedy Rady ministrů Donalda Tuska měla v rozhovoru s Vladimirem Putinem od tehdejšího ruského premiéra zaznít nabídka na polskou účast při dělení Ukrajiny s poukazem na polský charakter Lvova, v minulosti třetího největšího polského města. Později ovšem Sikorski zařadil zpátečku, začal hovořit, jak to bývá obvyklé, o špatné interpretaci jeho slov novinářem amerického portálu.

Nakonec bývalý šéf polské diplomacie přišel s vyjádřením, že sám nebyl jednání Tuska s Putinem přítomný a zpráva o jeho obsahu se k němu dostala až později. Ale i tuto ústupovou cestu Sikorskému překazil samotný Donald Tusk, když kategoricky odmítl, že by se kdy při jeho setkání s Putinem na takovéto téma hovořilo. Dokonce podle jeho slov v roce 2008 v Moskvě se svým ruským protějškem mezi čtyřma očima vůbec nehovořil, což bylo potvrzeno i při zpětné kontrole programu návštěvy.