Volby vyhrál Miloš Zeman, který se v politice pohybuje od roku 1989. Postupně byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR i Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Rovněž byl předsedou Poslanecké sněmovny i premiérem vlády ČR a své bohaté zkušeností v politice zúročil i ve druhé přímé volbě prezidenta ČR. Oponenti mu vyčítali vulgární vyjadřování a příznivci zase oceňovali jeho „zemité a svérazné“ chování a politickou nekorektnost. Přesto s převahou cca 3 % hlasů zvítězil.

Jiří Drahoš, i když měl podporu větší části masmédií, tak zřejmě doplatil na skutečnost, že podepsal  výzvu akademiků na obranu imigrantů, a také na to, že veřejně prohlašoval, že 2 600 migrantů Česká republika může přijmout, aniž by ji to ohrozilo. Naopak Miloš Zeman setrval na svém stanovisku, že Česká republika se nesmí podřídit diktátu Evropské komise a Bruselu ve věci vnucovaných kvót na přerozdělování nelegálních imigrantů do ČR. Při návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové v České republice se nerozpakoval ji sdělit: „Vážená paní kancléřko, když jste si domů pozvala hosty, tak je potom neposílejte na oběd k sousedům“. Politicky nekorektně ji tímto sdělil, že ČR se nehodlá  nechat vydírat odkazováním na solidaritu, a že se nevzdáme práva rozhodovat o své imigrační politice sami. Naopak poukázal na skutečnost, že vnější schengenské hranice Evropské unie je nutno lépe chránit. A voliči jeho postoje ocenili, neboť je známá skutečnost, že v Holandsku bylo před sto roky pouze sto muslimů, a dnes  jich tam žije již více jak jeden milion!!!

Volební účast v druhém kole prezidentských voleb byla 66,6 % oprávněných voličů, z čehož vyplývá, že jedna třetina voličů nevyužila svého práva a k volebním urnám nedorazila, na což v demokratickém systému mají právo. A nebo je jim jedno, kdo bude Českou republiku dalších pět let reprezentovat. Prezidentské volby proběhly, a tak se můžeme ptát: „Co nás čeká?“