Moravané v České republice nejsou považováni za národní společenství! Přitom Moravané spolu s Čechy a Poláky patří k nejstarším slovanským národům ve středoevropském prostoru. Poprvé jsou Moravané zmiňováni již roku 822, kdy jsou jejich vyslanci společně se zástupci Čechů, Obodritů, Veletů, Srbů, Praedenecentů a Avarů zúčastněni na obecném sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem.

Na jaře roku 863 přišli na Moravu vyslanci byzantského císaře Michala III., později zvaní jako slovanští apoštolé, bratři ze Soluně - Konstantin a Metoděj, které pozval moravský panovník Rostislav (svatořečený pravoslavnou církví v říjnu roku 1994), kteří přinesli moravskému lidu křesťanství a písmo a Moravany učili jim srozumitelným jazykem. Po celý středověk byli Moravané okolními národy považováni za svébytné společenství. Měli své panovníky, knížata i krále, svůj stát, zemský sněm, samosprávu i soudnictví, prakticky až do roku 1918 a s určitým omezením až do roku 1948.

V novější době se o národu Moravanů hovoří roku 1823 v Programu společenství sjednocených slovanských národů, v roce 1848 se výslovně uvádějí jak národ český, tak i národ moravský. V letech 1860 – 1874 se Moravané hlásí k moravské obcovací řeči.

V preambuli Smlouvy, mezi čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a nově vznikajícím Československem, podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, kterou byla uznána svrchovanost Československa, se uvádí: ...že národy Čech, Moravy a části Slezska, jakož i národ Slovenska, z vlastní vůle rozhodly se spojit....