Petr Schnur: Panama Papers - Dosavadní bilance jedné „investigativní bomby“

27.04.2016 17:50 | Zprávy
autor: PV

Investigativní žurnalistika je skvělá věc. Představíme-li si demokratický a právní stát jako lidský organismus, potom by se dala přirovnat k jemným diagnostickým přístrojům, které jsou schopny v nejhlubších zákoutích těla vypátrat zrádné nádory a záněty.

Petr Schnur: Panama Papers - Dosavadní bilance jedné „investigativní bomby“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Jedno ze senzačních odhalení posledních týdnů přelétlo jako meteorit po nočním nebi, který zapadnul tak rychle, jak se objevil. Již toto je fenomén, který nutí k hlubšímu zamyšlení a k pokusu nahlédnout pod pokrývku ticha, která se nad celou kauzou rozestřela.

Co s Panamagate?

O co vlastně v případě tzv. Panama Papers jde? Lze si představit, že údajně letitá mravenčí práce desítek žurnalistů a vynaložené finanční prostředky sloužily k vypuštění týdenní vlaštovky? Existují dvě možnosti, jak si tento stav vysvětlit. Buď se do věci vložila nějaká zákulisní moc a proces „senzačního odhalování“ zastavila, nebo celá záležitost není zcela to, za co je vydávaná, a slouží poněkud jiným, zákulisním účelům. Podíváme-li se na pravděpodobné sponzory akce a vezmeme v potaz jejich vliv na světové dění, potom si první variantu lze jen těžko představit. Jednou větou: po silných slovech předních transatlantických vůdců (kancléřka Merkelová připomněla nutnost transparence finančních transakcí, prezident Hollande požadoval ochranu „odvážných whistelblowerů“ a prezident Obama vyzval k další globální válce, tentokráte proti kontům zvaným „offshore“), obligátního útoku na Putina a několika vztyčených ukazováčků směrem k vybraným vůdcům „svobodného světa“ (Cameron, Porošenko a saúdský monarcha) je více méně ticho po pěšině.

A právě tato „hlasitá“ odmlka provokuje k tomu, abychom celou věc připomněli. Příznačné pro naši dobu je to, že ani jedno odhalení posledních let, o Snowdenovi nebo Wikileaks nemluvě, nepřineslo politické nebo právní konsekvence. Proč tomu tak je?

V kauzách podobných té odposlechové s NSA v hlavní roli je odpověď nabíledni. Ti, kteří je dostali na veřejnost, nebyli systémově konformní, neměli podporu některé z vlivných složek společenského establishmentu a patřili tedy k politickým outsiderům. Navíc v případě vlád evropských států již dávno nejde o reprezentanty ústavního suveréna, tedy občana, ale o politicko-správní místodržící, kteří akceptovali bývalou „Brežněvovu doktrinu“ omezené suverenity v transatlantickém hábitu. Jak se ale postavit k tichu kolem Panama Papers? Zejména když si uvědomíme, jací „pomocníci“ stáli v pozadí celé akce, dostává celá záležitost příchuť záhady. Opatrnosti není přitom nazbyt již kvůli zkušenostem s dvojím metrem americké péče o blaho světa, jejím evropským echem a jednotnou mediální frontou, která jeden den křičí, druhý naopak zarytě mlčí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

EU

Že se EU snaží cenzurovat a šmírovat lidi na internetu s tím souhlasím a jsem ostře proti. Ale vy ještě tvrdíte, že EK zasahuje do voleb po celé Evropě. Jak přesně? A bylo tomu tak i u nás? Budete to prošetřovat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: A co na to král?

12:16 Zdeněk Jemelík: A co na to král?

Časový souběh dějů, probíhajících daleko od sebe, může ovlivnit jejich zobrazení v lidských hlavách.…